Nejprodávanější knihy v roce 2023
česká poezie

První tištěnou knížkou Dana Kolingera, grafickou úpravou i sazbou blízkou starému dobrému samizdatu, byla útlá sbírka „Cesta domů“ (2006).

Poezie může být kdekoliv, říká se. V anekdotách, pohádkách, vyprávěnkách, hrátkách, zpovědích i modlitbách. Věci jsou humorné, když jsou pravdivé. Krystyník je pravdivý, performativní, hraje si vážně. Vypráví i lyricky zpívá.

Sbírka Hořím v kameni maluje svým názvem na zemi první šipku v cestě za pokladem.

Knížka s podtitulem Vnitřní autoportrét: básnická studie lidského bytí se pomocí minimalistických básní a kreseb snaží „zachytit tvary člověka“, který pevného tvaru pozbyl.

Básnická sbírka “K fénixovi“ shrnuje celoživotní tvorbu básníka Igora Slouky.

Kniha říkanek o zvěři a rybách určená předně pro nejmenší, a to nejen pro potomky myslivců a rybářů, ale samozřejmě i potomky všech, kteří mají zdravý rozum i vztah k přírodě.

Čtvrtý svazek výhradně erotické poezie autorů sdružených v Klubu poetických sprosťáků, tedy x-krát o jednom a tomtéž, leč i nadále odvážně a zajímavě.

Říkat u autorů, co je inspirovalo, je ošemetné. Pak se toho nemůžou zbavit. Jako Karel Šebek života. Jako Ivan Blatný neklidu. Jako básně Kristy Kašpar hranice mezi tím, co se stalo a co se nestalo. Štěstí v neštěstí. Psychedelie, nebo psychóza.

Když básník nazve svou knihu "Atlas", je jisté, že vám nabídne itinerář pozoruhodného výletu. A čím bližší cestu vám takto předestře, tím zajímavější to putování bude. Platí to i v případě třetí sbírky hradeckého autora Rostislava Opršala.

Co mají všichni lidé společné? Drama života, lásku naplněnou i nenaplněnou. Vzestupy i pády. O tom všem jsou básně a konceptuální díla Filipa G. Martinka z let 2013–2017.

Jedenáctá sbírka bytostného milostného civilisty a nejstaršího básníka Dauphinu (ročník 1934).

Jsou básníci, kteří se literatuře oddali coby svému údělu, aby nepromarnili právě tu chvíli, která s trpělivou vášní čekala na svou příležitost. Tak vznikla tato knížka, tato poezie, která musela přijít. Nepromarnila svůj čas, svou příležitost.

Alfou i omegou Jemelkovy básnické sbírky jsou ženy. Ať už se jedná o jeho exmanželku, uhrančivou Juli nebo o náhodné známosti Hajnalku a Zošu.Své jepičí lásky většinou potkává za magických okolností, zjevujících se nečekaně z obyčejnosti a všednosti.

Tato sbírka začala několika řádky vepsanými na okraje učebnice klasickéčínštiny. Pojednává nejen o životě v Číně a na Tchaj-wanu či o cestách po východní Asii, ale také o stesku po domově v prvních měsících pandemie.

Pátá sbírka básníka a kritika Josefa Mlejnka (1946) Nechráněný přejezd navazuje svou poetikou i tématy na jeho předchozí knihy.

Tematicky se sbírka Nepůvodní druhy vymyká především tématikou, která je ještě osobnější a vyzrálejší. Co zůstává, je precizní lyrika a úspornost, s jakou Tománek ve svých básních pracuje.

Již šestá sbírka básnířky publikující pod dvěma jmény Světlíková/Stehlíková.

Vávrové ohnivá
Tu „panenku“ jsem otevírala obezřetně. Básníků, natož básnířek, je tolik. Více než čtenářů jejich básní... vždyť verše nečtou mnohdy ani básníci (vnímající se navzájem jako konkurence) …svět je zlý, že?