Poezie může být kdekoliv, říká se. V anekdotách, pohádkách, vyprávěnkách, hrátkách, zpovědích i modlitbách. Věci jsou humorné, když jsou pravdivé. Krystyník je pravdivý, performativní, hraje si vážně. Vypráví i lyricky zpívá.
Knížka s podtitulem Vnitřní autoportrét: básnická studie lidského bytí se pomocí minimalistických básní a kreseb snaží „zachytit tvary člověka“, který pevného tvaru pozbyl.
Křest svatého Vladimíra – příběh boha Peruna (slovanský bůh hromu). Car chtěl, aby mu na jeho svátek Perun zahřměl na oslavu, Perun to odmítl splnit. Havlíček zde ironizuje moc státního aparátu, který může poroučet i bohu.
Básnická sbírka ve svých krutě bolestných lyrických verších předkládá každodenní boj s nepřízní osudu. Nešťastná láska, všudypřítomná samota a zdravotní problémy mají příchuť zkaženého vína s pelyňkem, jehož číšku si musí každý vypít až do dna.
Kniha říkanek o zvěři a rybách určená předně pro nejmenší, a to nejen pro potomky myslivců a rybářů, ale samozřejmě i potomky všech, kteří mají zdravý rozum i vztah k přírodě.
Říkat u autorů, co je inspirovalo, je ošemetné. Pak se toho nemůžou zbavit. Jako Karel Šebek života. Jako Ivan Blatný neklidu. Jako básně Kristy Kašpar hranice mezi tím, co se stalo a co se nestalo. Štěstí v neštěstí. Psychedelie, nebo psychóza.
Když básník nazve svou knihu "Atlas", je jisté, že vám nabídne itinerář pozoruhodného výletu. A čím bližší cestu vám takto předestře, tím zajímavější to putování bude. Platí to i v případě třetí sbírky hradeckého autora Rostislava Opršala.
Co mají všichni lidé společné? Drama života, lásku naplněnou i nenaplněnou. Vzestupy i pády. O tom všem jsou básně a konceptuální díla Filipa G. Martinka z let 2013–2017.
Jsou básníci, kteří se literatuře oddali coby svému údělu, aby nepromarnili právě tu chvíli, která s trpělivou vášní čekala na svou příležitost. Tak vznikla tato knížka, tato poezie, která musela přijít. Nepromarnila svůj čas, svou příležitost.
Alfou i omegou Jemelkovy básnické sbírky jsou ženy. Ať už se jedná o jeho exmanželku, uhrančivou Juli nebo o náhodné známosti Hajnalku a Zošu.Své jepičí lásky většinou potkává za magických okolností, zjevujících se nečekaně z obyčejnosti a všednosti.
Tato sbírka začala několika řádky vepsanými na okraje učebnice klasickéčínštiny. Pojednává nejen o životě v Číně a na Tchaj-wanu či o cestách po východní Asii, ale také o stesku po domově v prvních měsících pandemie.
Zítra se stane všechno. Všechna vysvědčení budou zbytečná, vlak zmizí, jako by nikdy nebyl, pod zemí stejný prales jako nad zemí. Štíhlé zvíře vyplení hnízda, báseň prosvětluje, smrtka se dře.