Kniha „mistra pera“ Maxe Kašparů je sice vzhledem tak prostá a útlá, ale obsahově bohatá na životní příběhy, osobní zkušenosti, srozumitelnou víru, a především nepřehlédnutelnou radost ze života.
Rozborem Spinozových základních myšlenek Deleuze ukazuje, že filosofie není abstrakcí odtrženou od každodenního světa, ale že je sama o sobě vždy už praxí a způsobem života.
Apoštolská exhortace papeže Františka, při níž vycházel ze závěrečných propozicí loňského synodu o nové evangelizaci. Exhortace se vyznačuje velmi přístupnou a čtivou formou a nese se v téměř důvěrném tónu.
Monografie nabízí zevrubné seznámení s životem Josefa Zvěřiny v letech 1913–1967, předkládá celoživotní bibliografii jeho publikovaných prací (včetně samizdatu) a rukopisných, resp. strojopisných materiálů.
Paměti břevnovského opata Anastáze Opaska (1913-1999), kněze, básníka, duchovního průvodce mnoha osobností česká kultury a jedné z nejvýznamnějších osobností české katolické církve druhé poloviny 20. století.
Móhandás Karamčand Gándhí (1869–1948), všeobecně známý pod symbolickým jménem Mahátma (Velký Duch), je dodnes inspirativní osobností, jehož autobiografie si právem zasluhuje pozornosti čtenářů.
Deset let v trapistickém klášteře naučilo Karla Satoriu mnohem víc než jen naslouchat tichu, učilo jej především umět život, umět svůj čin, porozumět zadání svého života.
Kniha přináší texty tří rozhovorů Karla Hvížďaly s výraznými osobnostmi, které ovlivňovaly a ovlivňují naše myšlení v posledních čtyřiceti letech.
Jde o filozofa Václava Bělohradského, knížete Karla Schwarzenberga a rabína Efraima Karola Sidona.
