Lucinčina zahrada je plná barevných tvorů, kteří bzučí, ševelí a poletují. Ale kde se schovává ten, kterého má ze všech nejraději? Nádherný, pestrobarevný motýl?
To dobré, to špatné a to krásné ve výjimečném životě slavné modelky. Pavlína Pořízková sestavila sbírku intimních, introspektivních a poučných esejí o úskalích ženství v každém věku.
Román o očekávaném konci světa a jedné rodině, která by ho podle proroctví mohla přežít, pokud zůstane v rodovém sídle -- pokud se členové předtím vzájemně nepovraždí.
Je možné znovu obnovit původní ničím nezastřené nadšení ze života, které nám kdysi bylo tak přirozené a vlastní? Dokážeme přestat být lhostejní a necitliví? Můžeme v sobě, vy i já, milí čtenáři, probudit naše vnitřní kotě?
Na jaře roku 1930 musela dvanáctiletá Taki jako většina chudých venkovských děvčat jít do služby. Nyní téměř devadesátiletá píše své vzpomínky na dobu strávenou v maloburžoazní domácnosti pana Hiraie v „malém domě“ na předměstí Tokia.
Představte si, že žijete ve světě, kde je všeho dostatek, stravu i bydlení máte zajištěné, dokonce vám vyberou životního partnera a každé rodině přidělí jedno či dvě děti. Jenže kdo ty dětí rodí?