Zzáznam autentického reportu dnes již postarší Petry Behrensové, která velkou éru osmašedesátéh roku vnímala v Praze z pohledu pověřené korespondentky východoberlínského
magazínu NBI.
Za svůj pozoruhodný rozvoj vděčí západní středověká a renesanční vzdělanost v mnoha aspektech vzdělancům a kulturnímu prostředí Druhého Říma, tedy Byzance.
První vydání Angelovy knihy spatřilo světlo světa v Londýně v roce 1763 a text byl francouzský. Domenico Angelo (1717–1802) byl jedním z nejvěhlasnějších mistrů šermu osmnáctého století a jeho kniha patří k nejproslulejším metodikám šermu všech dob.
Vyčerpávající přehled dějin námořních válek od roku 1914, od střetu britských a německých bitevních lodí u Jutska v roce 1916 přes námořní tažení a bitvy druhé světové války až po námořní srážky u Falklandských ostrovů....
Kniha přibližuje především diplomatické styky Svatého stolce a fašistické Itálie v letech 1922–1945, tedy v období, které počíná nástupem Benita Mussoliniho do čela italského státu a zvolením papeže Pia XI. a končí v závěru druhé světové války.
Antologie představuje známého literárního badatele a lingvistu Romana Jakobsona (1896–1982) jako aktivního účastníka a spolutvůrce mediálního prostoru meziválečného Československa a válečné emigrace.
Publikace přináší u nás dosud nejkomplexněji pojatý pokus o syntézu širokého spektra témat v oblasti dálkového archeologického průzkumu lidských sídel a krajiny v minulosti.
Muž, o němž je tato kniha, je jedním z Čechů, kteří tvořili světové dějiny. Je víc než ostudné, že je dnes pro českou společnost neznámým hrdinou. Právě z tohoto důvodu se profesor Miltner rozhodl napsat jeho životopis.
Monografie zachycuje prezidenta Beneše v období jeho londýnského exilového působení v letech 1941–1945 a detailně analyzuje vývoj spolupráce mezi demokratickými exilovými politiky působícími v Londýně a komunistickými zástupci československého exilu
Publikace je v pořadí již třetím knižním výstupem úspěšně se rozvíjející spolupráce mezi Maticí moravskou a Maticí srbskou. Tematicky se zaměřuje na problematiku česko-srbských vazeb z doby první světové války a meziválečných let.
Život i dílo Mikuláše Konáče jako autora, vydavatele a tiskaře dokládají, že stále přehlížené období domácích církevních dějin jagellonské doby skýtá nemalá překvapení.
Závěrečný svazek projektu Rytířské bitvy a osudy vypráví o střetech a osobnostech „podzimu středověku“, kdy na bojištích získávaly hlavní slovo neurozená pěchota a střelné zbraně.
Byliny o bohatýru Svjatogorovi jsou nedílnou součástí tradice ruské folklorní epiky. Popisují setkání mladého hrdiny Ilji Muromce s jeho starým mentorem, umírajícím obrem Svjatogorem.
Václav Koranda mladší (1425—1519) byl představitelem třetí generace českých utrakvistů. Byl univerzitním mistrem, církevním úředníkem a autorem mnoha polemických spisů.
