Jak může znít v evropsky integrované a globálně provázané společnosti na počátku 21. století ona Česká otázka, která po dvě staletí definovala náš politický i sociální vývoj a jejíž součástí vždy bylo i postavení naší země a národa v Evropě?
Studie Harlana Lanea představuje komplexní (lingvistický, antropologický, historický) pohled na reprezentaci neslyšící komunity, otázku znakového jazyka a vzdělávání neslyšících.
Etnopolitická studie se zabývá vzájemným vztahem mezi romskou politikou a politikou romství. Hledá odpovědi na otázku, jak dělají Romové v České republice politiku a zároveň jak česká politika „dělá“ Romy.
Monografie věnovaná ibero-africkým a indiánským kultům a slavnostem a doplněná rozsáhlou obrazovou dokumentací nabízí srovnání původních scénických tradic tří kontinentů, které se po objevu Nového světa setkaly v prostoru Jižní Ameriky.
Podle novináře a autora knihy Martina Raspera by se zahrady měly stát součástí měst. Tato kniha pojednává o "Zahradničení ve městě" a ekologickém a kulturním pozadí tohoto zdánlivě nového fenoménu.
Je jednota výzkumu a výuky samozřejmým a nezbytným základem moderního vysokého školství? Shodují se na tom akademické elity všech západních zemí včetně České republiky.
Studie na téma vztahu člověka a prostředí, které obydluje, vychází z poznatků kulturologie a kulturní a sociální ekologie, ale směřuje spíše do oblasti environmentální filozofie a etiky.
V této knize naleznete praktické a vyzkoušené tipy a návody, s jejichž pomocí snadno a rychle navážete kontakt s novými zákazníky a klienty a prolomíte bariéru jejich odmítání.
Kniha, která byla přeložena do mnoha jazyků, poukazuje na jedné straně na různé nedostatky současné podoby evropské integrace, na straně druhé však zdůrazňuje, že Evropská unie má zásadní význam.
Nové, rozšířené a revidované vydání publikace Kreativní průmysly - příležitost pro novou ekonomiku II se věnuje fenoménu kreativních průmyslů a kreativní ekonomiky.
Důležitou událostí, jež vedla k větší
angažovanosti Spojených států v oblasti východního Středomoří a
Blízkého východu, byla již íránská krize roku 1946, mající za následek
zintenzivnění amerického zájmu o dění v Řecku a Turecku.
Tématem knihy jsou polsko-židovskéh vztahy během druhé světové války i krátce po ní – zabývá se přejímáním židovského majetku Poláky, líčí zoufalou situaci Židů na polských vesnicích, konfrontuje jejich osudy s lidskou chamtivostí a antisemitismem.
Většina lidí by řekla, že problém antisemitismu skončil s druhou světovou válkou. Autor této knihy nás však přesvědčuje o opaku. Antisemitské předsudky, existující v Evropě po staletí, trvají dodnes.
