Publikace zachycuje působení českého protinacistického odboje v letech 1939–1945 v regionu střední Moravy, a to nejen v kontextu odbojového hnutí v protektorátu Čechy a Morava, ale i v rámci celkového vývoje protinacistické rezistence.
Kniha nabízí neotřelý a zneklidňující pohled na zemi v područí charismatického vůdce. Autor sleduje vývoj fašismu od samých počátků až po jeho dopad na současnost a zkoumá, proč se toto hnutí těšilo takové podpoře většiny obyvatel Itálie.
Operace Anthropoid byla nejvýznamnějším odbojovým činem v Evropě v období druhé světové války. Druhé doplněné vydání je doplněno o několik desítek fotografií a dokumentů, které autor během posledních pěti let získal.
Tisíciletí českých dějin mezi devátým a devatenáctým stoletím lemuje řada bitev, o kterých již jejich současníci tušili, že jsou zásadním dějinným rozcestím.
Publikace shrnuje výsledky mezioborového výzkumu vybraných válečných lokalit prusko-rakouské války roku 1866 v prostoru východních Čech, které byly zkoumány metodami archeologického výzkumu nedestruktivní i destruktivní povahy.
Dne 2. března 1939 byl papežem zvolen kardinál Eugenio Pacelli pod jménem Pius XII. Měl nadlidský úkol: provést církev strašlivými roky druhé světové války.
Šokující příběhy z druhé světové války. Rok 1946, Świdnica. Do města přijíždí transport vězňů – bývalých esesmanů, katů v koncentračních táborech. Mezi nimi se nacházejí i strážní z koncentračního tábora Gross-Rosen.
Britský historik Christopher Hibbert vykresluje rozporuplnou osobnost italského fašistického vůdce Benita Mussoliniho s mimořádnou pečlivostí, zároveň čtivě a poučeně, jak je ostatně jeho zvykem.
Kniha švýcarského historika na příkladu 13 zemí popisuje, jak byly v minulosti a jsou i v přítomnosti vedeny nezákonné války a opakovaně jsou porušovány zásady vyslovené v Chartě OSN, a tím je záměrně sabotován zákaz vedení válek.
Děj komiksu podle skutečných událostí, popsaných v knize Vladimíra Dzuro: Vyšetřovatel, popisuje válku v bývalé Jugoslávii a následné vyšetřování a stíhání válečných zločinců.
Studie autorů Thomase Keenana a Eyala Weizmana popisuje, jak identifikace Mengeleho ostatků otevřela cestu k vyšetřování válečných zločinů, které není založeno na svědectví a paměti, ale na forenzním přístupu.