Husserlův přístup k otázce "Co je normální?" zřetelně ukazuje aktuálnost a živý smysl jeho myšlení, zároveň však naznačuje možnosti věrohodné a plodné polemiky s omyly a zmatky takzvaného postmodernistického uvažování.
Detailní rozbor Cartesiových nejranějších filosofických zápisků z let 1618-1620 předvádí komplexně barvitý barokní svět, který bychom od učebnicového racionalisty nečekali.
Česko-slovenský dialog dvou vyučujících, které se zabývají filosofií, teologií a
pedagogikou. Cílem rozpravy je vstoupit do živé školy myšlení, kterou založil český
filosof Radim Palouš (1924–2015).
Snahou této učebnice filozofie, je ukázat filozofické dědictví, dějinný průběh obsahu filozofických myšlenek, včetně časového sledu dění od počátků až do současné doby.
Výsledky moderní evoluční biologie naznačují, že mravnost v lidských společnostech není jen nějakou konvenční „nadstavbou“, nýbrž navazuje na podstatné rysy všeho živého a rozvíjí je specificky lidskou kulturou.
Kolektivní monografie vychází z dialogu inspirovaného mezinárodní konferencí Dis/appearing, sleduje základní mediální operace objevování a mizení a zhodnocuje několikaleté česko-německé diskuse zaměřené na společná teoretická a filosofická východiska
Myšlení a působení Tomáše G. Masaryka je v české (i odborné) veřejnosti většinou chápáno jen v jejich dimenzi filosofické a politické. Menší pozornost se věnuje náboženské komponentě Masarykova myšlení.
Klasická práce amerického antropologa Thomase W. Laqueura (* 1945) z Kalifornské univerzity v Berkeley má pro historii sexuality a genderu význam srovnatelný s Dějinami sexuality Michela Foucaulta.
Dobrodružný a strhující svět Tolkienových děl nelze napodobit. Přitažlivá však může být i „výprava“ do myšlenkového světa tohoto autora, který do svých knih ukryl bohaté křesťanské poselství.
Dosud nevydané texty otce Jeronýma, které čtenář nalezne v tomto svazku, se týkají Eucharistie. Nepojednávají o ní vyčerpávajícím způsobem, vyslovují však podstatné.
Publikace zahrnuje část dosud nepublikovaného spisu Bohuslava Brouka, na němž autor, významný představitel kulturního života třicátých a čtyricátých let, pracoval v letech 1954-1958 a který zamýšlel předložit jako habilitační práci.
The Philosophy of Living Nature je anglickým překladem přepracované verze Kratochvílovy knihy Filosofie živé přírody (1994), dnes již klasické práce zabývající se přirozeným světem a možnostmi jeho poznání.
Kantova metafyzika a filosofie náboženství patří k jedněm z nejvlivnějších v dějinách novověku až po současnost. Kant se snaží nově promyslet vztah rozumu a víry s cílem ukázat, že si neodporují, nýbrž že se k sobě chovají jako "soustředné kruhy".
Sbírka kázání českého malíře, básníka a literáta z posledních deseti let, ve kterých se autor zamýšlí nad duchovní situací současného křesťanstva i společnosti.
Sborník Hlavou zeď 2011 je první pokus představit čtenářům myšlení vybraných českých osobností - zástupců současné vědy, kultury, duchovních, filosofických i jiných směrů.