Autorka se toulá svým“Jiným světem“ plným barev, slov a pocitů. Za doprovodu andělů poznává galaxii žití a v bílém světě nemocnic ji doprovází kamarádka na potkání – schizofrenie. Sbírka je ilustrována kresbami, které vznikaly právě v nemocnici.
Třetí básnická sbírka Viktora Špačka potvrzuje obecnější tendenci v současné české poezii, která postupně opouští vyčerpané lyrické obsahy a snaží se více a přesněji reflektovat reálnou existenci v reálném světě 21. století.
Výběr „nejlepších“ básní nemá sugerovat
iluzi objektivity, ale je výsledkem
setkání dvou editorů, dvou subjektivních
pohledů na poezii daného roku i na poezii
jako takovou.
Dan Duta je básník, který kráčí svojí cestou s tím, že tato nemusí být zrovna příliš schůdná pro čtenáře a ctitele tradiční poezie. Jeho tvorbě nechybí humor a zejména notná dávka sebeironie.
Michal Šanda si postupem času dokázal vybudovat zcela osobitou a nezaměnitelnou poetiku. Jeho knížka je z hlediska žánrů velice pestrá a proměnlivá. Obsahuje básně, mikropovídky, skeče a fragmenty dialogů, přičemž tvary těchto textů se prolínají.
Básnický výbor Rybář na řece Ogh je bilanční knihou autora střední generace, známého pouze v některých literárních kruzích. David jako by sám dělal vše pro to, aby tu tzv. nebyl.
Tato kniha je výběrem z básnických sbírek Ame solitaire, Astrální metamorfóza, Samomluva a Imago et Poema a její součástí jsou autorovy tematické fotografie. Fotografovat začal Petr H. Křivánek nejprve pro dokumentaci svých výletů a cest.
Šestačtyřicet textů tvořících volnou básnickou skladbu. Studené, nehostinné a jen zdánlivě pohádkové prostředí, v němž se báseň někdy pro jistotu vyslovuje jako ochranná formule či zaklínadlo. Hledání a cesty.
Kniha přináší úplný soubor všech křesťanských písňových textů Petra M. Lutky, jež začal psát a zpívat v polovině 80. let a je jeden z nejpopulárnějších českých písničkářů 70. let, hvězda písničkářského sdružení Šafrán.
Tance nabízejí básně autorky, která má muže, děti, zahradu, přítelkyně, své stesky i transy, která dovede prožívat barvy a složitosti světa a zaujatě, přitom čitelně o nich psát.
Básníci, působící okolo klubu Jiný Kafe v Táboritské ulici, kterému se s láskou říká „Žižkovskej Monmártr“, byli osloveni Jiřím Fučikovským, aby se nechali inspirovat jeho fotografiemi, a tak vznikla tato zajímavá fotograficko-básnická sbírka.
