Myšlení a působení Tomáše G. Masaryka je v české (i odborné) veřejnosti většinou chápáno jen v jejich dimenzi filosofické a politické. Menší pozornost se věnuje náboženské komponentě Masarykova myšlení.
Navzdory prognózám o trvale postupující sekularizaci se 21. století stává svědkem prudkého vzestupu náboženského extremismu a násilí páchaného v Božím jménu.
Obrazy a myšlenky této knihy chtějí ukázat vnitřní bohatství hor. Obracejí se na poutníka a horolezce, který ve výšinách hledá více než fitness, výkon, kyslík, opálení do bronzova či skleničku u baru v horském hotelu.
Caroline Myssová se pozoruhodným a neotřelým způsobem zabývá klasickými platonskými a jungiáskými archetypy jakožto nejdůležitějšími nástroji v našem osobnostním rozvoji.
Příspěvky ve sborníku se zabývají osmou kapitolou Papežské posynodální exhortace Amoris laetitia - česky (Radost z lásky). Zaměřují se především na téma, které je v současné diskusi hojně přetřásané a zdá se, že tato diskuse není dosud ukončena.
Další svazek "Rukopisů z Nag Hammádí" přináší komentovaný překlad dalších tří koptských spisů: Tajné knihy Janovy, Poučení Silvanových a Egangelia Egypťanů, zvaného též Velká kniha svatého neviditelného ducha.
Masaru Emoto také objevuje význam slov a jazyka, jejich původ a vliv na vodu. Představuje nám a popisuje klíčový pojem rezonance, prostředku, jímž se přenáší životní energie.
Tato kniha představuje a analyzuje různé verze gnostického mýtu o stvoření Adama a Evy, jejich porušení zákazu jíst ze stromu poznání a vyhnání z ráje, které jsou řazeny k tzv. setovské gnósi.
Kniha filozofa, literárního teoretika a překladatele Josefa Fulky interpretuje některé - zejména filosofické - texty, jež tím nebo oním způsobem tematizují otázku gesta a znakového jazyka.
