Mariel Hemingwayová popisuje dětství a mládí prožité v rodině, jejíž členové byli sice obdařeni nadáním a slávou, avšak poznamenaly je deprese, alkoholismus, schizofrenie, rakovina a sebevraždy.
První biografie české spisovatelky Jany Krejcarové-Černé, dcery novinářky MIleny Jesenské a architekta Jaromíra Krejcara. Autorka čerpala z archivů, dopisů, osobních rozhovorů, ale i z policejních spisů nebo dokumentů z psychiatrických léčeben.
Kniha svým názvem navazuje na Divišovu básnickou knihu Odchod z Čech - tentokrát však nejde o sbírku básní, ale o výbor z korespondence, a to z let 1989 až 1996.
Paměti F. X. Bašíka, který se učil jako příručí v obchodě patřícímu otci Franze Kafky, jsou událostí nejen pro kafkovské bádání, ale i zajímavým dokumentem o životě a práci obyčejných Pražanů zhruba před sto lety.
V roce devadesátých narozenin jednoho z nejznámějších českých spisovatelů 20. století Ivana Klímy vycházejí souborně v jednom svazku jeho paměti Moje šílené století.
Kniha podává plastický obraz o výjimečné osobnosti české kultury a jejím díle: je věnována básnickému, kritickému, publicistickému, badatelskému a společenskému působení i osobnosti Andreje Stankoviče .
V knize podává autor soubor svých celoživotních studií o Haškovi a Švejkovi. První část obsahuje zasvěcený popis vzniku Osudů dobrého vojáka Švejka. V druhé části svazku nalezneme přehled čelních představitelů takzvané Pražské Bohémy.
Luterský farář Richard Wurmbrand (1909 - 2001) strávil kvůli své víře čtrnáct let ve vězeních komunistického Rumunska. Zkušenosti s totalitní mocí ho podnítily k hledání podstaty učení Karla Marxe a komunistické ideologie.
Autobiografický román starší
sestry dvou slavných bratrů – Isaaca
Bashevise a Israela Joshuy Singerových –
vyšla poprvé v jidiš v roce 1936, později
byla autorčiným synem přeložena do
angličtiny.
Knižní rozhovor s nestorkou české vizuální poezie Bohumilou Grögerovou (1921–2014), který vedla ještě před autorčinou smrtí grafická designérka Barbora Toman Tylová. Obrazový doprovod tvoří černobílé dokumentární fotografie z návštěv básnířky.
Monografie Jiřího Zizlera přináší interpretaci díla českého básníka Ivana Diviše (1924—1999) a je první syntetickou prací věnovanou tomuto významnému autorovi.
Virginia Woolfová patří k literárním ikonám dvacátého století: málokdo měl na vývoj moderní prózy větší vliv než ona. Proč tomu tak je, ukazuje výmluvně přední britská kulturní historička Alexandra Harrisová.
Kniha básníka, esejisty, překladatele, editora a autora pohádek Jana Vladislava (1923-2009) patří k nejdůležitějším novodobým českým literárním dílům psaným na deníkovém půdorysu.
Legendární svazek dopisů, v nichž je zakódována celá autorčina duše. Ta z nich vychází jako bytost nadmíru citlivá a statečná. Dopisy byly vybrány tak, „aby ze všech listů zaznívala horoucí nota lidské lásky.
Jméno Agatha Christie zná celý svět. Geniální autorka mnoha slavných detektivních románů, která stvořila takové postavy jako Hercule Poirot a slečna Marplová. Ale kdo skutečně byla?