Monografie se věnuje diskuzi o filozofické a vědecké práci v první polovině 18. století, a to ze specifického pohledu femme de lettres, vzdělané ženy pocházející z aristokratického prostředí.
Masovou vraždu šesti milionů evropských Židů
spáchanou v letech 1941 až 1945 dnes nazýváme
holocaust. Němečtí nacisté tehdy chtěli z pouhé
rasové nenávisti a pocitu vlastní nadřazenosti
vyhladit všechny osoby židovského původu.
Šestisté čtyřicáté výročí úmrtí Karla IV. připomínáme speciálním vydáním, v němž najdete oba příběhy, které Bára s Karlem zažila.
V prvním je Karel čtrnáctiletým výrostkem ochotným z lásky ke své vyvolené podstupovat nejkrkolomnější dobrodružství.
Kniha švýcarského historika na příkladu 13 zemí popisuje, jak byly v minulosti a jsou i v přítomnosti vedeny nezákonné války a opakovaně jsou porušovány zásady vyslovené v Chartě OSN, a tím je záměrně sabotován zákaz vedení válek.
V roce 1938 kulminovala stalinská hrůzovláda. Ve věznicích a v táborech Gulagu skončilo jeden a půl milionu lidí. Odhadem sedm set tisíc lidí zahynulo na popravištích. V soukolí Velkého teroru našly smrt i stovky Čechoslováků.
Douglas Murray brilantně líčí příběh masové imigrace do Evropy – její počátky v poválečném nedostatku pracovní síly, její zintenzivnění při slučování rodin a konečně humanitární ospravedlňování otevřených hranic.
Přijde Mordor a sežere nás je knihou „on the road“ na východoevropský způsob. Stále zářivější hvězda polské literatury Ziemowit Szczerek projel zemi v potížích: Ukrajinu. Obešel se bez povinného sentimentu, kapesník nevytáhl ani jednou.
Volyňský masakr – etnické čistky polských obyvatel na Ukrajině, které probíhaly od února roku 1943 do února roku následujícího. Reportér Witold Szabłowski hovořil s pamětníky tragických událostí přesahujících svou brutalitou naši představivost...
Publikace přináší čtenářům nástin klíčových událostí československé politiky po konci druhé světové války, které vyvrcholily komunistickým převratem v únoru roku 1948, jehož důsledkem byla čtyřicetiletá vláda jedné strany.
