Martinelli působil od 80. let 17. století na římské Accademii di San Luca jako profesor architektury a perspektivy. Roku 1690 byl povolán do Vídně a v následujících letech zasahoval svou tvorbou i do Čech a zejména na Moravu.
Svébytná scéničnost a zvláštní, neopakovatelná atmosféra místa plného protikladů inspirovala spoluautora úspěšného cyklu Šumná města ke knize o architektuře a o lidech, kteří vytvářeli či vytvářejí podobu i specifického "genia loci" Ostravy.
Sochař, malíř a spisovatel Vladimír Preclík během rozhovoru s publicistkou Lenkou Jaklovou poutavě a vtipně vzpomíná na své nejrůznější tvůrčí a životní okamžiky.
Třetí díl moderně pojednané, bohatě ilustrované encyklopedie, která vyplňuje bílé místo v nabídce odborné a populárně naučné literatury zaměřené na sídla nižší šlechty.
Třetí díl pětisvazkového projektu zachycuje v esejistických, abecedně řazených statích jednotlivé lokality v západočeském regionu, který z hlediska dnešního administrativního dělení zachycuje Plzeňský a Karlovarský kraj.
Závěrečný svazek Encyklopedie Jiřího Suchého je výběrem úvah, které pronášel Jiří Suchý v rozhlase, později v časopise, ještě později opět v rozhlase a nakonec i v denním tisku.
