Soubor korespondence z let 1883–1900 představuje jedinečnou výpověď, dotvářející podstatným způsobem obraz společenského, kulturního i uměleckého milieu v českých zemích na konci 19. století.
Z kmenového lágru koncentračního tábora Natzweiler v Alsasku se během celé války podařil jenom jediný útěk. Dne 4. srpna 1942 se pětice vězňů převlékla do uniforem SS a v osobním automobilu projela řetězem stráží na svobodu.
Zápisky grafomanovy jsou montáží deníkových záznamů básníka, překladatele a účastníka českého kulturního života, které si téměř čtyřicet let zapisoval, a aktuálních vzpomínek, jež mu tyto záznamy asociovaly.
Autorem knihy o vlastním, „trochu jiném“ životním příběhu po politických a společenských změnách v naší zemi po Srpnu 1968 je profesionální potápěč. Svůj zajímavý a poměrně dobrodružný život po odchodu z Čech sepsal především „pro naše potomky".
Francouzský režisér Robert Bresson (1901–1999), svými životopisnými daty zajímavě a tak trochu příznačně vyplňujícími celé 20. století, patří mezi solitérní tvůrce světového filmu. Jemu je věnována tato monografie.
Knihu doplňuje téměř sto dvacet dobových vyobrazení, starých rytin, iluminací z nejrůznějších kronik a kodexů, vedut, map, stavebních plánů, portrétů, fotografií nejrůznějších rukopisů i staveb, pečetí, soch či náhrobků.
Silný a inspirující příběh zdravotní sestry, která se vzdala kariéry na špičkovém klinickém pracovišti a bez koruny v kapse se pustila do budování mobilního hospice.
