Život a učení toulavého jógina, učence a básníka Patrula Rinpočheho – vysoce uznávaného tibetského buddhistického mistra meditace z 19. století – v příbězích, které shromáždil a přeložil francouzský buddhistický mnich Matthieu Ricard.
Monografie uvádí legendu o sv. Wilfridovi do historických souvislostí, zabývá se důvody vzniku textu, jeho datací i rozdílnými názory na osobnost autora. Podává přehled událostí Wilfridova života, o nichž máme zprávu z uvedené legendy.
Příběhy o svatých představují jeden podstatných prvků evropské duchovní kultury.Předkládaná publikace se pokouší přinést co nejširší přehled hagiografických textů pojednávajících o českých patronech.
Filosofie 14. až 16. století je často nahlížena jako přechod mezi středověkou a moderní filosofií. Autor zdůrazňuje jak kontinuitu se scholastickou filosofií, tak význam renesančního myšlení pro vznik modernity.
Kniha významného tibetského mistra meditace (1808-1887) je klasickým komentářem k přípravným praxím do dzogčhenového cyklu Longčhen ňinghthig, jednoho z nejznámějších cyklů učení a duchovního pokladu školy Ňingmapa.
Každý člověk touží po štěstí, zakouší ve svém nitru žízeň, která volá po utišení. Co to ovšem znamená být šťastný? Co nás činí šťastnými? A existuje něco jako nejvyšší štěstí? Autor ukazuje, že touha po štěstí je člověku přirozená.
Modlitební kniha nejen pro evangelíky. Shromažďuje pestrou škálu textů – od modliteb starokřesťanských až po ty zcela současné; modlitby církevních velikánů i modlitby babiček, studentů, nemocných. Průřez církevním rokem i během všedního života.
Titul Vlivy je první knihou, která odhaluje, jak důležitá renesanční umělecká díla byla navržena, aby byla nejen krásná, ale také - možná dokonce primárně - funkční.
V knížce Zbožnost je užitečná ke všemu podává olomoucký arcibiskup Jan Graubner svědectví o tom, co prožíval na těle i na duchu během svého zápasu s nemocí COVID-19. Kdy nejvíce pocítil svá omezení? A jak se ho v nejhlubší krizi dotýkal Bůh?
Hledáme, co nelze nalézt, a ve šťastných chvílích nacházíme, co nelze hledat. Snadno by se dalo mluvit o spiritualitě, nebo dokonce o mystické zkušenosti, především jsme však sbírali příběhy vnitřní proměny.
Bhágavatapurána (pravděpodobně 10. stol. n. l.) patří k nejvýznamnějším dílům sanskrtské literatury a tvoří jeden z nosných pilířů indických náboženských tradic.
Každá éra má svůj mýtus. Mýtus dneška je však specifický. Zdá se, že společnost dosáhla bodu nula, konce dějin. Všechny příběhy na velkém plátně jako by vyprávěly o možném vytržení z tohoto „žili šťastně až do smrti“.
Předkládáme čtenářům naší edice Horev jedno z pozapomenutých děl Pierre de Lasenica. Toto dílo nevelkého rozsahu bylo nedílnou součástí soukromých iniciačních kursů, které Lasenic vedl.
Předkládaná kolektivní monografie seznamuje čtenáře se specifickým výsekem z německého filosofického promýšlení otázek spjatých s bohy, božstvím a jejich vztahem k člověku.
Tato kniha obsahuje eseje a studie biologa a filosofa Zdeňka Neubauera
(1942–2016) s náboženskou problematikou z let 1979–1983. Jeho jádro tvoří nová edice dvou souborů s tituly Deus et natura (1979) a Nový Areopág (1983).
Méně známá a do češtiny dosud nepřeložená kniha Martina Bubera vznikala v době druhé světové války. Autor v ní vychází z předpokladu hluboké společenské krize, které lze čelit pouze důsledným promýšlením kořenů naší civilizace.
Pátý díl jedenáctisvazkových Dějin filosofie jezuity Frederica Coplestona s podtitulem Od Hobbese k Humovi se zabývá britskými empirickými systémy filosofie v období před Kantem.
Druhý díl trilogie úvah ekonoma Tomáše Sedláčka nad tématy a událostmi posledních let. Kniha nadčasově komentuje události, které se během našich životů dotýkaly nás všech.
