Publikace se věnuje osobnosti komunistického novináře Julia Fučíka a především jeho Reportáži, psané na oprátce. Publikace seznamuje čtenáře také s okolnostmi vzniku i proměnami fučíkovského kultu a rolemi jeho jednotlivých aktérů.
Středověké rolnictvo je pro historiky velkou a mimořádně přitažlivou neznámou, neboť v sobě skrývá klíč k pochopení pozdějšího ekonomického růstu, nebo naopak zarážející stagnace některých evropských regionů.
Od demonstrace na Národní třídě 17. listopadu do 10. prosince, kdy vznikla Vláda národního porozumění. Dění čtyřiadvaceti dnů v autentických dokumentech (článcích, prohlášeních, letácích) a ve vyprávěních novinářky Jitky Šestákové.
Druhý díl knihy "Československého sveta v Karpatech" je věnován dějinám všedního dne na Podkarpatské Rusi v období, kdy Podkarpatsko bylo součástí ČSR.
Zásadní monografická práce o dějinách Protektorátu vyšla poprvé česky v roce 1999. Pro současné vydání ji autor podstatně přepracoval a doplnil o cca sto rukopisných stránek.
Kniha se zaobírá historiografickým směrem duchových dějin, jak se rozvíjely zejména v německém prostředí pod názvem Geistesgeschichte a v české historiografii pak jako duchové dějiny koncipované Zdeňkem Kalistou.
Komparativně pojaté dějiny středoevropských národů (Čechů, Slováků, Maďarů, Poláků, Němců, Rakušanů a Židů) v moderní éře od sklonku 18. století do současnosti.
Dne 27. září 1939 vznikl z Tajné státní policie, Kriminální policie a Bezpečnostní služby Hlavní říšský bezpečnostní úřad (Reichssicherheitshauptamt, RSHA), v jehož čele stál až do své smrti Reinhard Heydrich.
Kniha pro každého, kdo má zájem porozumět současnému Blízkému východu.
Jak naznačuje Šlomo Sand v úvodu této knihy, lze ji pochopit jako druhý díl či dodatek ke knize Jak byl vynalezen židovský národ.
Význačný starověký indický kodex mravů a správného chování kastovní indické společnosti, který ji řídil po tisíciletí až do novověku - důležitá literární památka pro studium náboženství, historie a práva.
V bilingvinní podobě sanskrt - čeština.
Kniha je významným příspěvkem k dějinám Moravy v druhé polovině 17. století a přináší v mnohém nový pohled na proměnu kdysi sebevědomého zemského stavovství.
V rámci celkem 489 procesů v Dachau čelilo americké
justici 1 700 zločinců nacistického Německa. Jednalo se
o lidi z různých společenských vrstev od říšských pohlavárů
po statkáře, studenty a vesničany.
Předkládané číslo Paměti a dějin připomíná méně známé téma: během politických procesů 50. let skončilo za mřížemi mnoho architektů, inženýrů, památkářů a techniků, většinou špičkových a zkušených specialistů.
