Nejprodávanější e-knihy - leden 2024
světové dějiny

Další z knih uznávaného historika a odborníka na česko-slovenské dějiny 20. století a na utváření národů v prostoru východní a jihovýchodní Evropy se zaměřuje na dvacetiletí, kdy součástí Československa bylo i území Podkarpatské Rusi.

První komplexní studie drogové problematiky ve třetí říši.
Když Němci v roce 1940 vtrhli do Francie, měli vojáci wehrmachtu k dispozici třicet pět milionů dávek pervitinu.

Tématem neobyčejně zajímavé knihy mladého ruského žurnalisty je především Vladimír Putin a proměna, kterou prošla ruská společnost za patnáct let jeho vlády. Autor se opírá o řadu inteview s nejrůznějšími ruskými i zahraničními politiky.

První úplné, bohatě ilustrované a podrobně zpracované životní osudy dvou velmi významných mužů Třetí říše. Fritz Todt a Albert Speer tvořili během všech zvratů válečné štěstěny Třetí říše její dva pevné pilíře.

Tato publikace svým stylem volně navazuje na knihu S Theodorem o hieroglyfech. Je tedy psána jako dialog mezi mladým Martinem a moudrým Theodorem, který tentokráte medituje nad staroegyptským uměním doprovázeným krátkými hieroglyfickými nápisy.

Publikace 90 let pražské polonistiky – dějiny a současnost vychází u příležitosti 90. výročí vzniku polonistiky v Praze, jež připadá na rok 2013.

Boj o alpskou kótu Doss Alto, při němž tři legionářské roty odrazily v září 1918 výpad rakousko-uherského úderného polopraporu, se v meziválečném Československu stal legendou.

Autor v knize zpracoval historii sovětsko-finských válek. Za využití bohatého dokumentárního materiálu i vzpomínek a deníků tak před čtenářem defilují jak velké osobnosti, tak i prostí vojáci, lidé a jejich osudy v dobách míru a především války.

Chruščovova vláda v Sovětském svazu (1953–1964) je jedním z velkých témat novodobé historiografie. V komunistickém dějepisectví byla dlouhá léta naprosté tabu, až do poloviny osmdesátých let dvacátého století Chruščov pro historiky neexistoval.

Kniha o vztahovém trianglu mezi Sovětským svazem, Pobaltím a Československem v letech 1988–1991 si pokládá otázku analogie i asymetričnosti demokratizačních a emancipačních procesů souvisejících s krizí sovětského vnějšího a vnitřního impéria.