Evropská kniha živých líčí osudy „starého světadílu“, zachycuje archetypy jeho dějin... ilustruje v epických básních osud Evropanů a Evropanek během mnoha pokolení.
Až jednou budeme na automatické odpovědi v nepřítomnosti vzpomínat jako na nejkřehčí věty, které nás dokázaly rozplakat, možná si někdo vzpomene na květnatého vypravěče Lipára.
Ondřej Fibich je znamenitý básník a také filozof a neohrožený Vodnář. V jeho genech rezonuje nejen otec, filozof a mystik, ale také příbuzenství s Vítězslavem Nezvalem a Bohuslavem Martinů.
Druhá sbírka Kláry Notaro Čtyři tety a Vilém navazuje na debut Tři paní plavou v řece – má nadále deníkový a příběhový charakter, avšak epičnost zde mohutní a sdělení nabírá na naléhavosti. Úsměv a vtip se přesmykly v ironii a tragédii.
Básnická sbírka Vratislava Brabence vychází v autorově vlastním uspořádání, ale současně i jako připomínka jeho nadcházejícího životního jubilea – Vráťovch osmdesátých narozenin.