Knížku půvabných veršů pro malé děti napsal básník, esejista a kulturní organizátor Ivan M. Jirous v osmdesátých letech během těžkého žaláře ve Valdicích, do něhož byl odsouzen z politických důvodů.
Útlá próza Jana Nováka nazvaná Aljaška nabízí – v souladu se svým podtitulem – „příběh o příběhu“: autor v ní přemýšlí o scénáři, který chtěl napsat na základě noticky v chicagských novinách, a promýšlené postavy mu ožívají pod rukama...
Lindu po rozchodu s Norbertem trápí noční můry, kterým nerozumí. Když už se jakž takž vzpamatuje z nešťastné lásky, potkává Samira, který jí nečekaně vstoupí do života. Samir je sexy, milý a bohatý Arab, který pochází z Egypta.
Zitě bylo třináct, když její otec poprvé přivedl domů Karla Kramera, šarmantního, asi čtyřicetiletého architekta, který jim měl navrhnout rekonstrukci domu. Zita se do něj okamžitě zamilovala.
Svět postav blízkých i vzdálených, skutečných i smyšlených, živých i mrtvých, svět loutek a oživlých předmětů, který již dobře známe z románů Podobojí, Kukly, Théta, Město vidím…, Komedie, Vyvolávání, Točité věty a Ta blízkost, se tou uzavírá.
Čenda s Patricií jsou jako vy, děti. Celé dny, a někdy i noci, si hrají a vymýšlejí malé lumpárny. Co na tom, že jsou to jen čmeláci. I oni totiž můžou být nemocní, ztratit se nebo zbořit školu. Dokonce zlobí i maminku. Trošku.
S kriminálními případy ze současnosti i z nedávné minulosti, které úspěšně řeší písecká kriminálka s osvědčenou partou operativců 1. oddělení, které šéfuje kapitán Karas, se čtenáři detektivek setkávají už od konce osmdesátých let.
