Těžištěm revue Paměť a dějiny 4/2023 jsou dva teoretické články, které se věnují vývoji konceptu totalitarismu a jeho aplikaci v současné politické filozofii a politologii. Další studie, rozhovory a zprávy se pak zabývají jeho konkrétními projevy ...
Wim prožil dětství v chudé amsterodamské rodině, a když Nizozemsko obsadili nacisté, musel odjet na nucené práce do Německa. Odtud se mu podařilo uprchnout a nějakou dobu skrývat, ale nakonec se ocitl v soukolí koncentračních táborů.
Dlouhé tisíce let jsme údajně žili v absolutně rovnostářských kmenech – než jsme vynalezli zemědělství a s ním také bohatství a chudobu, byrokracii a krutovládce. Učitelé dějepisu i autoři bestsellerů o historii tento jednoduchý příběh milují.
Průmysloví dělníci sice patřili v rámci diktatury k privilegovaným a loajálním částem společnosti, přesto paradoxně byli zdaleka nejčastěji protestující společenskou skupinou. Mohli si totiž na rozdíl od jiných dovolit razantně prosazovat své zájmy.
Všichni lidé všech dob si dávají jména, mají vymezenou rodinu a příbuzné, dávají si dary, zdobí svá těla, pečují o vlasy, počítají, užívají gest, zhotovují nástroje, dělí si mezi sebou práci, znají zákony, truchlí či nějak „tancují“.