V knize vzpomínek rekapituluje jeden z nejvýznamnějších českých historiků Miroslav Hroch svou profesní dráhu, zejména působení na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.
V šestnácti letech se Josef Lewkowicz stal vězněm číslo 85314 a postupně poznal nelidské podmínky v šesti nacistických koncentračních táborech včetně Osvětimi a Mauthausenu.
Rituální formy komunikace ve středověku výrazně utvářely veřejná jednání mocných. Tento způsob komunikace byl dlouhou dobu považován za strnulý ceremoniál či za prázdný rituál, a zůstal proto stranou zájmu.
V padesátých letech 20. století zadržely československé bezpečnostní orgány poblíž státní hranice s Polskem člověka, který byl hluchoněmý a trpěl ztrátou paměti.
Dvacet sedm let se Státní bezpečnosti nepodařilo zjistit jeho pravou totožnost.
Gildas (či Gilda, kol. 500–570) byl britonský klerik. Učenost a literární styl mu vysloužily přídomek Sapiens (Moudrý). Jeho spis v latinském originále známý pod názvem De excidio et conquestu Britanniae (O zkáze a dobytí Británie).
Příběhy židovských rodin v této knize mají nejen historickou výpovědní hodnotu, ale čtou se často jako epická dramata. Za jejich úspěchem stály odříkání a dřina, ale pak všechny smetl vichr historických událostí.
Příběh knížete Václava, dědice, svatého ochránce a věčného vládce České země, nás ani po více než tisíciletí nepřestává fascinovat. vůrčí tandem Otomar Dvořák – Josef Pepson Snětivý se pokusil rekonstruovat Václavův život.
Od bakterií po velryby, od atomů po asteroidy. Oceňovaný vědec českého původu Vaclav Smil tentokrát zkoumá, proč rozměry nejsou náhodné a jak ovlivňují svět.
Už od 24. února 2022 vzdoruje Ukrajina bezuzdné ruské agresi. Miliony lidí před válkou utekly ze
svých domovů, desetitisíce zahynuly, brutální destrukce se nevyhnula školkám, muzeím ani kostelům.
Kniha je určena široké odborné veřejnosti – české i německé. Své čtenáře najde jak mezi historiky, medievalisty a archiváři, tak i mezi lingvisty-germanisty zabývajícími se středověkou němčinou.
Cäcilie „Zilli“ Reichmannová, také Zilli Schmidtová (1924–2022), pocházela z rodiny německých Sintů. V „cikánském táboře“ v Osvětimi-Březince se jí v letech 1943–1944 podařilo díky krádežím a kontaktům s kápy chránit své blízké.
