Píše se rok 1310 a do Čech přijíždí mladičký Jan Lucemburský, aby se zde ujal vlády. Země je rozpolcená. Na jedné straně přívrženci slabého Jindřicha Korutanského, na druhé straně přívrženci Jana Lucemburského, manžela Elišky Přemyslovny.
Bratr Zdislav, někdejší templář, nyní člen řádu johanitů, se zabydlel v Uhříněvsi a právě se usilovně zabývá jejími opravami, když jej osloví rychtář blízkého města Kostelce nad Černými lesy.
Druhý díl se odehrává v letech 1416 až 1425. Rodina Prokopů se rozrůstá a každý její příslušník hledá štěstí jinde; nacházíme je v Táboře, mezi umírněnými pražany, na straně Rožmberků i v řadách pronásledovaných řeholníků.
Píše se rok 1317 a bratr Zdislav z rytířského řádu johanitů přijíždí do Uhříněvsi, aby se zde ujal správy řádových statků. Jeho jmenování uhříněvským správcem je poněkud překvapivé, neboť Zdislav nebýval vždy johanitou...
Hlavními hrdiny a velkomoravskými „detektivy“ jsou opět Slavomír, kníže z mojmírovského rodu, a jeho vikinský přítel Erik. Příběh začíná roku 866 na Veligradu. Kupec Bojata se právě vrátil z Řezna a přináší překvapenému Slavomírovi dopis...
Zápletka posledního autorova románu má kořeny v přímořských přístavech, hlavní příběh se však odehrává na konci 17. století v krajích Vysočiny na pomezí Čech a Moravy.
V románu se autor slavného Jména růže opět vrací do středověku. Vesnický uličník Baudolino, rodák ze severní Itálie, se v lese setkává s Fridrichem Barbarossou ...