Čenda s Patricií jsou jako vy, děti. Celé dny, a někdy i noci, si hrají a vymýšlejí malé lumpárny. Co na tom, že jsou to jen čmeláci. I oni totiž můžou být nemocní, ztratit se nebo zbořit školu. Dokonce zlobí i maminku. Trošku.
Dům, do kterého se Dalila s rodiči nastěhovala, vypadá až na výtah úplně obyčejně. Zdviž totiž mezi patry neustále obíhá a cestující musí do jedoucích kabinek naskočit a pak zase při výstupu vyskočit.
Někdo chodí po své ulici s nosem zabořeným do chodníku nebo do telefonu, jiný se kouká do nebe anebo příliš spěchá. Málokdo se umí doopravdy dívat. Paní Kuko, ta ale má oči doširoka otevřené a nic jí neunikne.
Popletené obrázky mají děti rády. Hledání „nesmyslů“ v obrázku je baví. Kromě zrakové pozornosti a logického myšlení si tak procvičí i výslovnost, tvorbu vět, vyjadřování, postřeh a smysl pro rým.
