Inspirace antickou filosofií, zvláště sókratovsko-platónským momentem, se v díle Jana Patočky promítla do klíčového motivu „péče o duši“, který v různé podobě určoval jeho filosofii dějin od 30. do 70. let.
Tomáš chce dopřát svým dětem a vnoučatům stejně bílé Vánoce, jako bývaly za jeho dětství, a je kvůli tomu schopen čehokoli. Terezka si nepřeje pod stromeček nic než jezdecký kurz, Julinka ještě věří na Ježíška, ale má už své pochybnosti.
Emina kamarádka zmizí bez jediného slova. O dva dny později se v nedaleké vesničce objeví tělo. Probralo se v údolí protkaném říčkou Litavkou, jejími slepými rameny a starodávnými mlýny k životu něco děsivého? Nebo zaúřadovala obyčejná lidská zloba?
Sebevraždy, vyhrocené konflikty, zadržování rukojmích… to vše je pro policejního vyjednavače denním chlebem. Policista Karel Pošíval je jedním z těch, kteří zachraňují lidské životy nasloucháním a mluvením.
V textech, které s mystifikační hravostí překračují obvyklou podobu povídkového vyprávění, najdeme mimo jiné záznam wrestlingového
zápasu, kroniku fiktivní obce, přepis nonkonformního rozhlasového vysílání.
Stavba nového hradu Landštejna postupuje jen pomalu a čelí mnohým těžkostem, neboť odlehlá lokalita a dlouhé zásobovací trasy vedoucí liduprázdnými lesy kladou mimořádné nároky na organizaci.
Zásnuby bez prstenu jsou sice smutné, ale možné. Nicméně zásnuby s prstenem, ale bez snoubenky, to je věc těžko myslitelná. A přece k ní na Starém Městě pražském došlo.
Historická detektivka Zpověď posledního mnicha zavádí čtenáře do neklidných počátků 14. století, kdy středověkou Evropu sužoval hlad, občanské války a náboženské spory.
Co se stane, když během výpadku proudu uvíznete v metru? K čemu dojde, když se ocitnete v naprosté tmě v hlubokém podzemí? A když jde samotným záchranářům o holý život?
Ve 42 rekapitulovat kariéru je samozřejmě velmi brzy, nutno dodat, že Mikoláš knihu dopsal až téměř jako 44letý. Z čehož je jasné, že když si něco umane, většinou to splní. Jenom není jasné kdy...
Román je inspirovaný osudem Hedy Müllerové, autorčiny německé praprababičky, jejíž rodina v květnu 1945 prošla děsivou zkušeností s nechvalně proslulým internačním táborem pro Němce v Nových Hodolanech, přezdívaným Hodolanské peklo.
Autoři popisují důvod ekonomického úpadku a nemocné společnosti: je to víra, že na bohatství, štěstí a zdraví máme nárok bez vlastní zásluhy a že náš život může lépe řídit někdo jiný než my sami.