Mají stromy svůj vlastní jazyk? Musí děti stromů chodit do školy? Proč se lesní zvířata bojí lidí? Peter Wohlleben odpovídá na otázky, které jsou neobvyklé, originální a často velmi zábavné.
Kniha, která zahrnuje dějiny biologie od prvopočátků do objevení struktury DNA (1953), může svou stručností a přehledností zaujmout nejen biology z profese, ale i všechny zainteresované laiky z řad vzdělanějšího čtenářstva.
Krkonoše jsou z vědeckého hlediska jedním z nejprobádanějších pohoří České republiky a z fotografického snad tím nejvíce fotografovaným. V Krkonoších pracovali (a stále pracují) fotografové tak zvučných jmen jako Jan Nepomuk Langhans...
Jak to, že náš skutečný svět lze velmi dobře popsat pomocí matematických struktur? Přední americký kosmolog švédského původu Max Tegmark, profesor na MIT, se ve své nejnovější knize zamýšlí nad samotnou podstatou reality.
V rámci edice Fauna ČR vychází po dvaceti letech třetí přepracované vydání svazku Ptáci 1 (řády vrubozobí, potáplice, trubkonosí, potápky, plameňáci, čápi, brodiví a pelikáni a veslonozí), tentokrát již zaměřené jen na území České republiky.
Do jaké míry umí živé organismy ovlivňovat samy sebe a své okolí? Anton Markoš přibližuje, jak se na tuto otázku i díky novým výzkumným možnostem dívají současní biologové.
Velmi zdařilá barevná fotografická publikace s unikátními záběry dravců při letu a v jejich přirozeném prostředí. Kniha je doplněna o faktické i zajímavé informace o jednotlivých druzích.