Druhý díl sleduje švédský nástup, začínající pohromy císaře v říšské politice a v neposlední řadě francouzské pojímání válečného dění, jež mu vtisklo širší mezinárodně-politický charakter.
Kniha, čerpající z tisíců stran dochovaných archiválií, mapuje život zajatých Čechů i Slováků v Rusku a unikátní jev, kterým bylo vytváření zajateckých organizací.
Vyčerpávající přehled dějin námořních válek od roku 1914, od střetu britských a německých bitevních lodí u Jutska v roce 1916 přes námořní tažení a bitvy druhé světové války až po námořní srážky u Falklandských ostrovů....
Prostřednictvím dobové korespondence, úředního materiálu i četných vzpomínek a pamětí ukazuje autorka, že za Stalinem stála skupina věrných, kteří tvořili nebývale efektivní tým až do Stalinovy smrti v roce 1953.
Téma zdánlivé smrti, jejíž možnost děsila naše předky ještě v první půli minulého století, téma, jímž se historiografie na západ od našich hranic zaobírá už delší dobu, rezonovala zatím jen slabě v prostředí české historiografie.
Jedinečný pokus o vykreslení kořenů moderní Evropy. Autor v ní syntetizujícím způsobem zkoumá formování „barbarské Evropy“ v období od 6. do 11. století.
Knížka–sborník /s podtitulem 25. února Zahrádka, Kaliště/ je vydána u příležitosti temného 70. výročí komunistického puče a násilného přeložení jedné z prvních obětí komunistického teroru u nás P. Josefa Toufara do Číhoště.
Třetí vydání rozsáhlé monografie, která důkladně zpracovává dějiny meziválečného Československa. Kniha podává podrobný popis období prvních deseti let od vzniku samostatného československého státu.
Publikace je pokusem o ucelenější nástin vojenských dějin celého období a svou koncepcí nabízí celkovou a zároveň napoprvé přijatelně podrobnou orientaci v průběhu těchto válek.
Kniha je nejvýznamnějším dílem Oty z Freisingu. Zahrnuje dějiny světa od stvoření, biblické a starověké období (zde čerpal ze starších autorů, např. Orosia, Jeronýma či Eusebia), které dovedl až do své současnosti.
„Když se do bílé polevy dostane byť jen jedna kapička jiné barvy, už nikdy nebude sněhobílá. S lidmi je to stejné.“ Takto učí královna Ku-klux-klanu malé děti, jak správně připravit vánoční dort.
Publikace z oblasti literaturu faktu zavede čtenáře do 20. a 30. let minulého století, kdy Opava sice slovy spisovatelky Jarmily Glazarové představovala město krásných parků a kvetoucích zahrad, ale také město plné nacionálně německých novinářů.