I když se už podle názvu dá předpokládat, že se bude jednat o pohádky, musíme upozornit na to, že pohádky nebyly vždy určené jen dětem, ale vyprávěli si je mezi sebou dospělí. Byla v nich především ukrytá nějaká životní moudrost.
"Učení i dekorace do dětských pokojů. Děti se nenásilnou formou učí písmenka ve všech podobách. Když potřebují vědět nějaký znak, vědí, kam se podívat. Plakát na zdi se jen tak neztratí.
Pepík Popleta je opravdu trochu popleta a leccos v matematice se mu plete. Díky kouzelnému peru Pepík začne cestovat, a dostane se tak do Yellowstonského národního parku, na nejvyšší horu světa nebo se zahřeje na Kanárských ostrovech.
Když dětí přicházejí na svět, často pláčou, místo toho, aby prostě jen dýchaly.
Co se skrývá za jejich křikem? Je možné, že by pro dítě bylo stejně bolestné narodit se jako pro matku porodit?
Jste uvězněni, plavčíci! Opuštěni na tajuplném ostrově musíte najít způsob, jak z něj uniknout. Sopka v jeho středu se probouzí a každou chvíli může celý ostrov zničit.