O politickém díle několika francouzských spisovatelů. Jsou to Robert Brasillach (popravený), Pierre Drieu La Rochelle (sebevrah), Lucien Rebatet (rebel), Abel Bonnard (estét), Alphonse de Châteaubriant (mystik) ...
Hlavním tématem knihy jsou happeningy Společnosti za veselejší současnost, která působila na konci osmdesátých let 20. století jako jedna z opozičních iniciativ v Československu.
Unikátní obrazová publikace Chotkové – ve službách státu nás seznámí s tímto významným staročeským šlechtickým rodem, který se díky Václavu Antonínovi Chotkovi (1674–1754) dostal mezi politicky nejvýznamnější rody říše.
Kniha věnovaná identitě strukturované židovské menšiny v českých zemích v první Československé republice vytváří celek s monografií Židé v českých zemích po šoa – Identita poraněné paměti (Marenčin PT 2016).
Georges Sorel (1847–1922) byl francouzský politický myslitel, vnímaný hlavně jako teoretik revolučního syndikalismu. Proslul knihou Úvahy o násilí, v níž předložil svou obhajobu revolučního násilí.
Witolda Szabłowského napadla otázka, kdo vařil nejhorším diktátorům 20. století, když utlačovali a masakrovali obyvatele vlastních zemí? Co mohou říct o historii lidé, kteří se denně starali o jejich jídelníček?
Studie Stevena Marcuse se věnuje autorům, čtenářům i samotným textům viktoriánské literatury o sexualitě šířeji a viktoriánské pornografii úžeji, a nabízí tak ohromující a revoluční pohled na podhoubí viktoriánské kultury.