Tato monumentální biografie z pera profesora Harvardovy university a ředitele Bachova archivu v Lipsku Christopha Wolffa se okamžitě po svém prvním vydání v USA stala událostí bachovského roku 2000 a o rok později se dostala do finále Pulitzerovy ceny.
Kniha Klíč k životu přináší vzpomínky Miroslava Vitouše (*1947), českého jazzového kontrabasisty a baskytaristy. S bratrem Alanem a klávesistou Janem Hammerem ml. založil v roce 1961 Junior Trio, nejslibnější českou jazzovou kapelu všech dob.
Knihu Na cestách se slavíkem tvoří ji desítky dosud nepublikovaných zážitků a fotografií z cest s nejpopulárnějším středoevropským zpěvákem. Skutečné a nezkreslené příběhy zachycují slavíka v různých situacích.
Kniha zkoumá divokou dobrodružnou hudbu vytvořenou po punku. Renomovaný hudební novinář Simon Reynolds oslavuje futuristického ducha Joy Division, Gang of Four, Talking Heads či Devo a dalších kapel.
Bilanční rozhovor přináší životní příběh jednoho z našich největších kytaristů, který během svých téměř 55 let hraní nechyběl u mnohého zajímavého a zásadního v domácí populární hudbě.
Studie, články a výklady jednoho z nevětších odborníků na Bohuslava Martinů Jana Kapusty nám s hlubokou erudicí a citlivostí dokládají, kým byl Martinů pro svůj domov a co znamenaly zapovězené Čechy pro něj.
Název vzpomínek rockového zpěváka Michala Prokopa ZTRÁTY A NÁVRATY přesně vystihuje jeho více než padesátiletou kariéru. Publicista Michal Bystrov se s ním setkával téměř dva roky. Vznikla tak kniha, která podrobně mapuje osobní i umělecký život.
Více než dva roky byli Bodo Plachta a Achim Bednorz na cestách za působišti slavných skladatelů po celé Evropě. Vcházíme do domů a bytů, které otvírají dveře do světa hudby.
Monografie Drama dirigenta je první rozsáhlou biografií Jaroslava Krombholce (1918–1983), nejtalentovanějšího dirigenta ze školy Václava Talicha, spjatého celoživotně zejména s operou Národního divadla v Praze.
Kniha Fotografie, které hrají představuje snímky dvou desítek fotografů, kteří v současnosti patří u nás k těm nejvytíženějším v oblasti hudební fotografie.
Hvězda Jana Dismase Zelenky začala zářit teprve ve 2. polovině 20. století, kdy se Zelenka
ocitl v malém, ale významném koutku hudebního kánonu, stal se totiž středem pozornosti
hobojistů a fagotistů.
