Když se řekne humanismus, každý si představí něco a někoho jiného. Jedněm se vybaví myslitelé Erasmus Rotterdamský, Michel de Montaigne a další, jiným zase spisovatelé a umělci jako Dante, Leonardo da Vinci či Voltaire a ještě další...
Kniha chce ukázat, jakými konkrétními způsoby se v přístupech kriticky navazujících na Masarykovo a Patočkovo myšlení klade otázka po člověku, kterou poválečný Patočka označil za centrální otázku české filosofie, a jak se na tuto otázku odpovídá.
Publikace přináší kritickou edici Výkladů nedělních epištol mistra Jakoubka ze Stříbra, které se dochovaly jako přítisk k druhému norimberskému vydání Husovy postily z roku 1564.
Narození Lao-c' bylo ohlášeno příchodem komety. Tento mužík se stařeckými rysy, archivář na císařském dvoře, odhalil pomíjivost vědy. Když se přesvědčil o mravní zkaženosti moci, odvrátil se od ní a začal hledat pravou cestu k moudrosti.
Autoři a zároveň rodiče se zamýšlí nad tématy: svoboda, jít plně za Bohem, přebírání zodpovědnosti, odpuštění, pokoj, rozeznání dobrého a zlého, přátelé, sexualita, emoce a rozum, rozhodování a dalšími.
Jako "apokryfní" nazýváme texty, jež nebyly zařazeny do biblického kánonu, často pro svůj pozdější původ, většinou však pro odchylný výklad nejstarších křesťanských tradic. Kniha obsahuje apokryfní evangelia v užším smyslu slova.
Qušajrího pojednání, které napsal nejvlivnější středověký súfijský učenec šejch Abú alQásim 'Abdalkarím alQušajrí (986–1073), je všeobecně pokládáno za nejoblíbenější z klasických shrnutí učení súfijů.
