Čtyřiatřicet povídek z neobyčejně plodného období v životě Charlese Bukowského, konce šedesátých a začátku sedmdesátých let. Nonkonformním, drsně originálním stylem v nich reflektuje své existenciální zoufalství, pijáckou samotu a morbidní humor.
Výbor představuje průřez norskou povídkovou tvorbou dvacátého století. Vedle povídek starších, mnohdy již kanonizovaných autorů obsahuje povídky prozaiků současných, s jejichž tvorbou se český čtenář dosud nesetkal.