Podmanivý příběh silné ženy, která přes všechny rány osudu tvrdošíjně věří ve štěstí. Jemný a zároveň vzrušující příběh, z jehož každé stránky sálá klid, lehce černý humor a nadhled.
„Když na mě dolehne samota a ticho, když mě obemknou, začnou mě drtit a zařezávají se do mě jako nůž, musím promluvit nahlas, i kdyby jen proto, abych dokázala, že žiju.“ Svérázná, asociální Eleanor Oliphantová všechno zvládá sama.
V rámci doktorandské práce přijíždí Eliška Fibichová
uspořádat obecní archiv do místa svého dětství. Její
prababička Klotylda byla porodní bába a před mnoha
lety beze stopy zmizela.
Každá žena touží po lásce... Ale také po obdivu a uznání. A všechny ženy si lásku, obdiv a uznání zaslouží. Bez ohledu na věk nebo hmotnost. Své o tom vědí hlavní hrdinky příběhu o hledání cesty k mužům a jejich srdcím.
Jedna je až úzkostlivě zodpovědná, pedantická a zvyklá vše plánovat, druhá je téměř ve všem pravým opakem. Až po smrti rodičů je okolnosti donutí, aby se po letech odcizení daly znovu dohromady.
Manželé Minářovi rekonstruují městský byt a na dobu stavebních prací se stěhují do venkovské chalupy. Ta leží v zapadlé malé vesnici uprostřed krásné přírody, postrádá ovšem civilizační výdobytky, které pro ně dosud byly samozřejmostí.
Hlavní hrdinka a současně vypravěčka románu žije v Londýně, kam odešla po listopadu 1989 za prací a kde nyní čeká své první dítě. Nadcházející mateřstí ji v myšlenkách vrací do dětství v komunistickém Československu a vyvolává i zasutou vzpomínku...
Soňa Prokešová, aktivní a úspěšná mladá žena, je po dopravní nehodě odkázaná na invalidní vozík a jenom obtížně se přizpůsobuje nové realitě. Havárii zavinil vlivný manažer významné firmy.