Monografie Evy Mansfeldové (1950–2016), dnes nejvýznamnější představitelky české variace konkrétního umění a svým způsobem i op artu. Malířky, jejíž originální tvarosloví je založeno na vztazích mezi geometrickými tvary a barvou.
Tato kniha dosud nejobsáhleji představuje dosavadní umělcovu tvorbou a nezaměřuje se jen na jeho dominantní výtvarnou činnost, kterou je paleorekonstrukce.
Kniha jako první přináší soubor všech dostupných Bílkových textů i dobové reflexe jeho díla, které nebyly zdaleka jednoznačné a pohybovaly se v širokém rozpětí od nadšeného přijetí po naprosté odmítnutí.
Matasová zahájila svoji pedagogickou praxi na UMPRUM hned v polistopadových změnách školy a setrvala až do roku 2003 jako vedoucí Ateliéru prostorové tvorby a alternativních technik. Její osobitá vize formovala řadu výrazných osobností českého umění
Na první pohled se může zdát, že nic není hodnocení uměleckých děl vzdálenějšího než logika. Nehodnotíme snad umělecká díla podle toho, jak na nás působí, jaké v nás vyvolávají emoce? Nezůstává v takovém případě veškerá logika stranou?
