Nejnovější pohled na slavnou plátovou zbroj římských legionářů i gladiátorů z hlediska technologického i funkčního podle aktuálních poznatků a archeologických nálezů.
Samozřejmé pravdy historičky Jill Leporeové jsou čtivě napsané dějiny Spojených států amerických a k nim přiřazených protikladů, jež tuto zemi provázely od samého vzniku.
Kniha zachycuje běžný život zdejších obyvatel, jakým způsobem se živili, jak se snažili město a svůj život v něm utvářet a jaké možnosti k tomu měli. K tomu slouží zejména kapitoly zaměřené na konkrétní osobnosti města Sedlčan z 19. a 20. století.
Německý historik Hellmut G. Haasis nabízí českému čtenáři podrobnou analýzu atentátu na Reinharda Heydricha, řadu málo známých poznatků o této dramatické dějinné události evropského významu i nový pohled na český odboj.
Dvousvazková publikace představuje problematiku ukrajinského (integrálního) nacionalismu a aktivit Organizace ukrajinských nacionalistů a Ukrajinské povstalecké armády (tzv. „banderovci“) s důrazem na dění v Československu.
Po dlouhá staletí dominovali Zemi vycházejícího slunce příslušníci vojenské vrstvy – samurajové. Pod jejich vládou Japonsko zaznamenalo od počátku 17. století období prosperity, vnitřní stability a míru.
Barokní klášter ve Svatém Janu pod Skalou usazený v hluboce zaříznutém údolí pod mohutnými skalami – to je scenérie, jež nemá v Čechách obdoby. Pohledy z okolních vyhlídek na vesničku s významnou národní kulturní památkou znají statisíce návštěvníků.
Do knihy Šlechta v českých zemích se vešlo pouze omezené množství osobností nebo byla zmíněna pouze část jejich života. A tak vznikl tento druhý díl, ve kterém dostali prostor i jiní aristokraté.
Oldřich Španiel patří k významným, ale téměř zapomenutým osobnostem československých nejen vojenských dějin.První svazek popisuje příjezd, setkání s prof. Masarykem a společné propagační turné po východních státech.
Historie československého civilního letectví je až překvapivě bohatá na protiprávní činy. Hlavní zásluhu na tom má totalitní režim, který po dobu více než čtyřiceti let bránil občanům svobodně vycestovat ze země.
Práce jako na kostele… Dodnes užívané rčení vypovídá také o náročnosti kněžského povolání. Jsou občasná postesknutí dnešních duchovních na množství práce opodstatněná? Jak na tom byli jejich předchůdci?