Klíčová kniha teorie dokumentárního filmu. Je sestavena na základě odpovědí na osm otázek, například – jak se dokumentární filmy liší od ostatních druhů filmu a jaké žánry dokumentu známe.
Malířka, grafička a ilustrátorka Alžběta Skálová (1982) je převážně vnímána jako ilustrátorka. Základem a hlavním zdrojem její práce je však volná tvorba, rozbíhající se mnoha směry.
Kniha francouzského ilustrátora a architekta svou výtvarnou poetikou upomíná na legendární práci Miroslava Šaška nebo na avantgardní estetiku. Učí děti pozornosti pro velké stavby, soucitu s nejmenšími tvory, důvěře ve fantazii aj.
Šestý svazek shrnuje Černého práce z let 2000–2020. Základ knihy tedy tvoří pravidelné týdenní komentáře pro deníky Mladou frontu DNES, Lidové noviny, Hospodářské noviny a týdeník Reflex.
První díl životopisného románu nezachycuje Hlávku, kdy už byl slavný a bohatý, ale vypráví o jeho mládí a prvních velkých projektech, které sám realizoval.
Tato malá, ale ohromující knížka vám otevře dveře do nového světa. A nejen vám, vy do něho vezmete i své děti! Společně si užijete umění kolem vás, odhalíte význam světla či barev a objevíte velké příběhy umělců i jejich děl.
Nově revidované vydání slavného souboru studií vlivného historika umění přináší nejen cenné vhledy do diskusí o dějinách umění ve středověku a v renesanci, ale je i cenným příspěvkem k dějinám idejí.
Monografie Evy Mansfeldové (1950–2016), dnes nejvýznamnější představitelky české variace konkrétního umění a svým způsobem i op artu. Malířky, jejíž originální tvarosloví je založeno na vztazích mezi geometrickými tvary a barvou.
Tato kniha dosud nejobsáhleji představuje dosavadní umělcovu tvorbou a nezaměřuje se jen na jeho dominantní výtvarnou činnost, kterou je paleorekonstrukce.
Kniha jako první přináší soubor všech dostupných Bílkových textů i dobové reflexe jeho díla, které nebyly zdaleka jednoznačné a pohybovaly se v širokém rozpětí od nadšeného přijetí po naprosté odmítnutí.
Matasová zahájila svoji pedagogickou praxi na UMPRUM hned v polistopadových změnách školy a setrvala až do roku 2003 jako vedoucí Ateliéru prostorové tvorby a alternativních technik. Její osobitá vize formovala řadu výrazných osobností českého umění
Na první pohled se může zdát, že nic není hodnocení uměleckých děl vzdálenějšího než logika. Nehodnotíme snad umělecká díla podle toho, jak na nás působí, jaké v nás vyvolávají emoce? Nezůstává v takovém případě veškerá logika stranou?
Životy nejvýznačnějších malířů, sochařů a architektů, jež Giorgio Vasari publikoval v roce 1550, kdy mu bylo necelých čtyřicet let, jsou nejzábavnější a nejtrvalejší knihou o výtvarném umění, která byla kdy napsána.
