Kniha manželů Třešňákových vypráví příběh výchovy dcery s autismem spojeným s mentální retardací a vážnými projevy chování. Není primárně svědectvím o autismu, ale spíše o hledání rovnováhy v extrémně náročné životní situaci.
Bakly je kupodivu stále naživu, v jím vyvolané válce podsvětí se zaplétá do spirály násilí stále hlouběji a hlouběji a nehledá cestu ven. Jen blízkost smrti ho udržuje na hranici příčetnosti.
Autor své knize popisuje nejen zážitky ze své cesty, ale také se věnuje historii výstavby železnice, tolik medializované v 70. a 80. letech minulého století.
Barbara Nesvadbová se vrací k hrdince Řízkařů, mladé novinářce Karle, která řeší další milostné trable a vážné i humorné problémy s muži. Kolize, které ji potkají, řeší po svém a muži se často ani nestačí divit.
Jeden z prvních živých tvorů, které Bára spatřila, byl – mamut. Naštěstí za řekou. Když se však jeden muž z Liščího lidu, kde Bára našla útočiště, rozhodl pomstít bratra, jehož zabil dýkozubý lev, začalo pro Báru dobrodružství napínavější...
Oldřich z Chlumu přijíždí spolu s panošem Otou jako jeden z vyslanců českého krále do Znojma, kde se koná jednání o smíru mezi moravskou a rakouskou šlechtou. Vše je předem dohodnuto a jde jen o to, aby se ochota ze smíru veřejně potvrdila.
Z psychologických a existenciálních próz Egona Hostovského (1908–1973) vybíráme dva romány, charakteristické pro obě nejvýznamnější období jeho tvorby.
Osud míchá karty, my hrajeme
Román je inspirovaný skutečnými osudy Eugenie Egertové Janečkové a plzeňského hotelu Continental. Eugenii jako většinu žen té doby čeká smluvený sňatek. S manželem se stará o chod hotelu, kde prožijí okupaci i válku.