Stanislav Grof se věnuje mnohdy tabuizovanému tématu: umírání a smrti. Sleduje podobnosti změněných stavů vědomí a „zážitků blízké smrti“ a popisuje jejich terapeutické uplatnění.
„Německá mystika“ představuje unikátní fenomén evropských duchovních dějin. Zrodila se ve vrcholném středověku a významně ovlivnila myšlení v dalších staletích. Kniha podrobněji zkoumá nejvýznačnější autory a díla.
Stavba hradu Karlštejna i jeho malířská výzdoba vycházejí z templářské tradice, křesťanského hermetismu a svobodných umění kvadrivia, zde zastoupených posvátnou geometrií, alchymií, astrologií a hudbou ve smyslu kosmologickém.
Tato fascinující kniha vám předkládá učení nefyzické entity Abraham. S její pomocí se naučíte zhmotňovat svá přání, tak abyste mohli žít radostným a spokojeným životem, jaký si zasloužíte.
Autor této knihy pátral více než dvacet let po prastarých znalostech a nacházel tajemství onoho Božského zdroje zašifrované v posvátných spisech z odlehlých egyptských, peruánských či tibetských klášterů a v zapomenutých textech.
Monografie Kabalistické motivy ve spise Heptaplus Pika della Mirandola se zaměřuje na vybrané aspekty z Pikových „kabalistických tezí“ (Conclusiones, 1486) zejména s ohledem na to, jak byly následně transponovány a recipovány v Heptaplu (1489).
Dnešní západní numerologie operuje nejčastěji s významy jednoduchých čísel 1 až 9, na která se všechna ostatní čísla redukují tzv. příčným sčítáním. Středověká židovská kabala, z níž se dnešní numerologie vyvinula, však pracovala i s vyššími čísly, .
Odpradávna se lidé zajímali o svůj osud a snažili se nahlížet do budoucnosti prostřednictvím celé řady rozmanitých věšteckých metod. Některé z nich se dodnes těší velké oblibě, především astrologie, věštění pomocí tarotových karet a numerologie.
Mystika (1911) je již téměř celé století považována za zcela ojedinělý a do dnešní doby nepřekonaný text, jehož autorka Evelyn Underhill je dosud pokládána za nejpřednější znalkyni v oblasti duchovního uvažování.
Kniha se věnuje tématu oproštění u Mistra Eckharta, středověkého teologa, a kazatele, "otce německé mystiky", který ve svém díle jedinečným způsobem spojuje středověkou teologickou tradici s hlubokou spirituální zkušeností mystické jednoty.
Annick de Souzenelle kromě poutavého rozboru mnoha ženských i dalších biblických postav (Marie, Máří Magdalena, Marta, Lazar...) ukazuje, jak došlo k tomu, že Iša byla nahrazena Evou, vnější, biologickou ženou.
Otakar Griese se v knize obrací ke svým bratrům, kolegům s jasným oslovením katechismu mravů a přirozenosti duchovního poznání, vysvětlujíc tak základní myšlenky okultismu, míříc však i k hlubší podstatě.
Pokus o filosofickou reflexi převážně křesťanské, buddhistické, hinduistické, islámské, taoistické a zenové mystiky, opírající se o výpovědi jejich význačných představitelů.
Hlas ticha, text čerpající ze starodávné posvátné tibetské literatury, který sepsala Helena Petrovna Blavatská, filosofka 19. století, je syntézou Knihy zlatých pravidel.
Etiopská kniha mrtvých je kolekcí deseti souborů zádušních textů, které nesou svébytnou pečeť etiopské esoteriky včetně tzv. manter a ukazují její inspiraci egyptskými, křesťanskými a koptskými prvky.