Nesmírně čtivá, ale badatelsky pečlivě připravená kniha ukazuje zblízka ženu, kterou známe jen na dálku, její čilou povahu, smysl pro humor a bystrý intelekt, díky nimž zvládá nejnáročnější úkoly pracovního i rodinného života.
Kniha je věnována dějinám a kultuře jedné z nejpozoruhodnějších světových civilizací, která se rozvíjela ve starověké Mezopotámii – jako dědička Sumeru – od počátku 2. tisíciletí před Kr. až po její pád.
Autor pozorně sleduje život a činy Vladislava II. a odmítá rozšířenou představu o slabošském králi, neopomíjí jeho dlouholetého soka Matyáše Korvína a poté krále-dítě Ludvíka, který zahynul u Moháče.
Druhý svazek edice je zasvěcen dějinám Číny, které svou více než 4 000 let dlouhou kontinuitou a svébytnou civilizací představují ojedinělý světový fenomén.
Teprve pád komunistických režimů a aspoň částečné odkrytí dosud tajných archivů a svědeckých vyjádření umožňují pohled na úděsnou realitu sovětské historie, zakrývanou po celá desetiletí kamufláží lživé propagandy.
První svazek XII. dílu počíná na přelomu let 1859-1860, kdy v důsledku vojenské porážky habsburské monarchie v Itálii dochází k obnovení ústavního vývoje a končí rokem 1890, kdy se přijetím punktačních článků radikalizovala mladočeská strana.
Rakouský spisovatel a novinář Dietmar Grieser se vydal na pouť Čechami a Moravou, aby zde pátral po kořenech význačných osobností rakouských dějin a hledal stopy někdejšího soužití obou národů v rámci habsburské monarchie.
Kniha vám přináší základní chronologicky řazený vhled do vývoje českých médií na pozadí obecně charakterizovaného historického kontextu ve světě a v českých zemích.
Dopisy Olze, psané Václavem Havlem z vězení, jsou světově známým dílem českého písemnictví. Nyní vycházejí na světlo „Dopisy od Olgy“ - skutečné odpovědi na tyto filosofující dopisy.
Příspěvek k historiografické problematice, zabývající se otázkou "ohlasů" Francouzské revoluce v českém a moravském prostředí, k otázce recepce revolučních myšlenek a ideálů.
Studie, již Demurger věnoval osudům posledního templářského velmistra Jacquese de Molay, který skončil na hranici a proklel přitom francouzské krále, je vůbec první biografií této komplikované osobnosti.
Kniha je pokusem o zachycení přelomového období konce reformního procesu roku 1968 a počátku normalizace československé kinematografii. Kniha získala cenu Magnesia Litera 2012 za objev roku.
Publikace přináší výbor ze studií předního českého historika vědy Zdeňka Horského (1929-1988), jež jsou výsledkem jeho mnohaletého bádání soustředěného kolem problematiky formování novověké evropské vědy a vývoje kosmologie a astronomie 15. až 17. století.
