Kniha autorského kolektivu z ústecké Univerzity Jana Evangelisty Purkyně navazuje na již etablovaný výzkum kvality demokracie, zaměřuje se však na zatím spíše politologickými analýzami přehlíženou krajskou úroveň vládnutí v České republice.
Proč by nás měl zajímat marxismus ‒ nějaká teorie 150 let stará? Po více než 30 letech života v kapitalismu je nám plně jasné, že boj za opravdu spravedlivou, svobodnou a demokratickou společnost nebyl ani náhodou dokončen.
Druhý svazek Základů marxismu nás v dalším výběru z Marxova a Engelsova politického, filozofického a ekonomického díla zavádí hlouběji do studia vědeckého socialismu a kritiky naší současné, kapitalistické společnosti.
Autor čtenáři umožňuje nahlédnout do historie, jakož i porozumět výzvám dnešního komplikovaného světa prostřednictvím zdánlivě okrajového fenoménu, jakým jsou vlajky.
Každý politický systém moderní éry se odvozoval od některé ze tří velkých ideologií. První a nejstarší z těchto ideologií je liberalismus, druhou je komunismus, třetí je fašismus.
Konzervatismus je na Západě v krizi. Svět se změnil, a konzervatismus se proto musí adaptovat, opustit stará dogmata a nově definovat svou roli pro dnešek.
Zapojení německé armády do mezinárodní mise ISAF v letech 2001–2014 představovalo pro německou politiku a veřejnost zlomovou zkušenost a mělo řadu následků, mj. s ohledem na budoucí nasazování armády v zahraničí.
Ivan Michajlovič Majskij byl v letech 1932–1943 sovětským velvyslancem ve Velké Británii. V dobách, kdy bylo (nejen) pro sovětské diplomaty krajně nebezpečné vést si osobní deník, přestavují jeho zápisky ojedinělou výjimku.
Theodor W. Adorno vystoupil v roce 1967 na Vídeňské univerzitě s přednáškou, v níž analyzoval cíle, prostředky a taktiky pravicového radikalismu a srovnával ho se starým nacismem a fašismem.
