Unikátní kompozice z deníků, pamětí a korespondence českých vojáků z první světové války, doplněná svědectvími jejich příbuzných v zázemí a deníkem novináře Jana Herbena.
Paměti německého důstojníka z první světové války. Plukovník Lettow-Vorbeck (1870-1964) je považován vojenskými historiky za největší postavu guerillové války.
Boj o alpskou kótu Doss Alto, při němž tři legionářské roty odrazily v září 1918 výpad rakousko-uherského úderného polopraporu, se v meziválečném Československu stal legendou.
Nemalé úsilí autor věnoval boji proti historickému revizionismu, tedy snahám o popření holocaustu. Jeho klíčové texty k této otázce jsou shrnuty právě ve svazku Vrazi paměti.
Felix Hartlaub byl považován za velkou naději německé literatury a historiografie. Příslušel k zpracovatelskému týmu válečného deníku při Vrchním velitelství německé armády v Hitlerově Hlavním stanu.
Jaká byla atmosféra Brna „pod hákovým křížem“? Poněkud netradiční průvodce, který prostřednictvím příběhů čtyřiceti brněnských lokalit seznamuje čtenáře s tím, jak vypadalo město v době nacistické okupace.
Kniha pojednává o období závěru 18. a 1. poloviny 19. století, kdy české země prošly nejprve složitou érou revolučních a napoleonských válek, aby v období po vídeňském kongresu zažily sice mírové období.
V knize Hříchy a vášně přemyslovských králů nahlíží známý spisovatel a publicista Jan Bauer na přemyslovské krále (a jejich předchůdce knížata) nejen jako na historické osobnosti, ale hlavně jako na muže z masa a kostí.
Jiří Kejř vypráví přístupnou formou příběh života mistra Jana Husa, systematicky vysvětluje pohnutky jednání tohoto významného myslitele i podstatu jeho individualistického založení.
Řecká tragická poezie je bytostně politická, neboť život v polis i jeho inverze je ústředním tématem tragického dramatu. V této knize si proto autor klade za cíl pojednat o politických aspektech athénského tragického divadla a odpovědět na několik otázek.
Jedinečná práce mladého amerického historika, jež zkoumá život v Praze ovládané nacisty v době německé okupace. Autor se v této knize věnuje jak politickým, tak především hospodářským a sociálním dějinám.
Publikace představuje rozvojové aktivity probíhající uvnitř východního bloku a působení socialistických zemí ve světě, který se tehdy nazýval „třetím“.
V druhé polovině 40. let minulého století prošla americká zahraniční politika dramatickou proměnou. Pod vlivem akcelerujícího konfliktu studené války opustila své více než stoleté základy, izolacionismus a Monroevou doktrínu.