Existence občanské společnosti je dnes považována za nutný předpoklad udržitelnosti liberální demokracie. Češi mají za sebou čtvrt století svobodného vývoje. Jaké předpoklady existovaly pro rozvoj občanské společnosti v Česku po roce 1989?
Autor prostřednictvím nejrůznějších typů pramenů (severské ságy, autobiografie, portréty) zpochybňuje starší představy, podle nichž se individualita rodí až s nástupem renesance a humanistického myšlení.
Tématem knihy, poněkud exotickým pro českého čtenáře, jsou nedemokraticky vládnoucí muži ve dvaadvaceti vybraných afrických státech (např. Jean-Bédel Bokassa, Muammar Kaddáfí, Mengistu Haile Mariam či Robert Mugabe).
Je možné liberální politiku obohatit o prvky vycházející z neevropských vyjádření odporu proti nespravedlnosti a utrpení? Pokud ano, tak jak a o které? Odpovědi na tyto otázky se snaží nalézt předkládaná publikace.
Kniha kolektivu autorů z Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity je v českém prostředí unikátní publikací, která nabízí souborný vhled do hlavních oblastí oboru mezinárodní vztahy.
Přinášíme vám 1001 originálních myšlenek, které byly v našich dějinách nalezeny, formulovány a zaznamenány. Vybrali jsme to nejzajímavější, co se honilo v hlavách výjimečných lidí od Konfucia a Platóna až k dnešním myslitelům.
Kolektivní monografie obsahuje devět odborných studií věnovaných problematice trávení volného času v původně agrárních zázemích průmyslových měst v posledních dvou stoletích. Knihu tvoří příspěvky historiků, archeologů, geografů, památkářů a umělců.
Publikace se zabývá kulturní charakteristikou Koreje, korejského národa a podnikatelským prostředím v této zemi. Pomocí ní budeme moci lépe pochopit rozdíly mezi kulturou Západu a korejskou kulturou.
Publikace je reprezentativním výborem z díla významného historika Jiřího Malíře, zaměřeným na tři významné oblasti jeho badatelské práce – dějiny politického stranictví, dějiny občanské společnosti a dějiny vzdělání.
Studie Harlana Lanea představuje komplexní (lingvistický, antropologický, historický) pohled na reprezentaci neslyšící komunity, otázku znakového jazyka a vzdělávání neslyšících.
Kniha známého publicisty a sociologa je populárním úvodem do sociologie a společenských věd, vystavěným jako živý dialog mezi učitelem sociologie a jeho studentkou, která neví, jestli má obor, který si vybrala, vůbec nějaký smysl.
Autor čerpá inspiraci z pramenů tak různorodých jako jsou filosofie Maurice Merleau-Pontyho, balijský šamanismus, apačská vyprávění příběhů i ze své zkušenosti pouličního kouzelníka, aby nám odhalil hlubokou a tajuplnou závislost člověka na přírodě.
Jedinečná práce mladého amerického historika, jež zkoumá život v Praze ovládané nacisty v době německé okupace. Autor se v této knize věnuje jak politickým, tak především hospodářským a sociálním dějinám.
