Jaká je podstata prostoru a času? Jak se do vesmíru „vejdeme“ my? Jak se vesmír vejde do nás? Na cestě hledání odpovědí na tyto - a mnohé další - otázky neexistuje lepší průvodce než uznávaný astrofyzik a bestsellerový autor Neil deGrasse Tyson.
Eli Maor se ve své knize věnuje vztahům mezi matematikou a hudbou. Nejednou čtenáři osvětlí řadu překvapivých detailů, když zkoumá, jak lze uplatnit matematický aparát v hudbě i naopak.
Autor, přední teoretický fyzik, spolutvůrce smyčkové kvantové gravitace, ale také výtečný spisovatel, se ve své nejnovější knize zabývá tajemstvím času, možná vůbec největší záhadou světa.
První díl učebnice určené pro vysokoškolské studenty fyziky i další zájemce. Obsahuje základní partie z teoretické mechaniky, kvantové teorie a matematiky pro fyziky.
Třetí díl učebnice určené pro vysokoškolské studenty fyziky i další zájemce. Obsahuje základní partie z fyziky plazmatu a numerických simulací. Text je doplněný stručnými životopisy některých významných osobností z fyziky.
Lekce byly napsány především pro ty, kdo vědí jen málo anebo vůbec nic o přírodních vědách, jejich literární styl a obsah však ocení i odborně poučený čtenář.
Jak to, že náš skutečný svět lze velmi dobře popsat pomocí matematických struktur? Přední americký kosmolog švédského původu Max Tegmark, profesor na MIT, se ve své nejnovější knize zamýšlí nad samotnou podstatou reality.
Bohatě ilustrované pokračování fenomenálního bestselleru Stručná historie času, v němž autor uvádí čtenáře do fascinujícího světa obecné relativity a kvantové mechaniky.
Autor popisuje nejkrásnější matematické vztahy, významné historické souvislosti, a přináší i návod jak správně dělat chyby. Stručně řečeno, jde o jeden z nejčtivějších matematických výkladů všech dob.
Koukáš se občas večer na oblohu plnou hvězd? Chceš vědět, proč je měsíc někdy jako srpek a jindy jako velká koule? Víš, jaký je rozdíl mezi raketou a kosmickou stanicí? Zajímá tě život astronautů na cestě do vesmíru?
Co úžasného se děje, když hmota krystalizuje? Proč byli starověcí učenci tak fascinováni pěti jednoduchými tvary? Jak je možné, že tyto trojrozměrné skládačky tak dokonale pasují? Zjistěte více o jednom z jazyků, kterými k nám promlouvá vesmír.
V knize Prubíř (1623) vede Galileo Galilei (1564–1642) rozhořčenou polemiku s jezuitským astronomem Oraziem Grassim, jehož dílo Váha filozofická a astronomická zde komentuje a vyvrací.
Asi každý se někdy zasnil, jaké by to bylo roztáhnout křídla a vznést se do vzduchu jako pták. Ale jak vlastně ptáci létají? A co netopýři nebo motýli? K čemu je některým savcům či plazům schopnost plachtit? ...