Nejprodávanější tituly - březen 2024
světové dějiny

Mladočovské Jericho je svým způsobem reportáží, opožděným přímým přenosem ze života jedné východočeské vsi v letech 1950–1959, který místy připomíná tradiční židovská vyprávění, místy stenografický záznam, lágrovou literaturu i totální realismus.

Více než čtyřicet let se Státní bezpečnost pokoušela najít domnělé nacistické poklady. Mnohokrát skončilo nadějné hledání monstrózní blamáží, ale několikrát byla velmi blízko. V některých případech dokonce byla na správném místě, jen přišla jako druhá v pořadí.

František Šmahel se začal systematicky věnovat dějinám Tábora na konci 70. let 20. století. Jeho původně zamýšlená revize dosavadních poznatků vyústila ve zcela nový, systematický průzkum dějin husitského Tábora.

Třetí kniha z oblíbené série, která dětem komiksovou a hravou formou přibližuje naše dějiny. Máte rádi historii? Vydejte se se svými dětmi na dobrodružnou cestu společně s Marcem Polem, Kryštofem Kolumbem, ale i s dalšími objeviteli a dobrodruhy.

V květnu 1921 byla založena KSČ. Stoleté výročí vybízí k tomu, abychom si položili otázky vztahující se k minulosti, současnosti i budoucnosti.

Monografie uvádí legendu o sv. Wilfridovi do historických souvislostí, zabývá se důvody vzniku textu, jeho datací i rozdílnými názory na osobnost autora. Podává přehled událostí Wilfridova života, o nichž máme zprávu z uvedené legendy.

Kniha přináší přehled o historickém dění v Evropě ve 20. století formou tzv. faktografických esejů. Autorovým záměrem je vybrat stěžejní události tohoto století, popsat je na základě zkušeností člověka, který jeho velkou část sám prožil, ...

Derek Sayer ve své monumentální knize Praha, hlavní město dvacátého století skládá střípky kulturních dějin Prahy a Československa mezi dvěma světovými válkami, aby ukázal, jak zapadají do mozaiky evropských dějin.

O slavné bitvě „tří císařů“ již byly napsány stovky knih, studií a pojednání. Mohlo by se zdát, že další publikace již mnoho nového přinést nemůže.

Filosofie 14. až 16. století je často nahlížena jako přechod mezi středověkou a moderní filosofií. Autor zdůrazňuje jak kontinuitu se scholastickou filosofií, tak význam renesančního myšlení pro vznik modernity.