Za podmanivým názvem knihy Dřevěné oči se skrývá deset esejů, které Carlo Ginzburg publikoval na přelomu druhého a třetího tisíciletí. Jejich společným jmenovatelem jsou dějiny umění, literární teorie a sémantika.
V legendární Factory se pravidelně scházela
společenská a kulturní smetánka té doby, od
Lou Reeda a jeho Velvet Underground po Eddie
Sedgwickovou či Boba Dylana.
Czech visual art between 1947 and 1960 has never before been considered in a broader European context that avoids the stereotype of the “Iron Curtain.”
John Ruskin byl jedním z nejvlivnějších myslitelů 19. století. V širším povědomí figuruje především jako podporovatel Williama Turnera a prerafaelitů, případně jako neúspěšný manžel, jehož selhání nepřestalo budit voyeurskou zvědavost.
Titul a podtitul knihy zcela přesně charakterizují ústřední téma těchto úvah. Na konkrétních příkladech z dějin umění autor dokládá souvislosti mezi geometrií, kulturou a náboženskými i sociálními změnami.
Autor v této studii představuje nástup epistemologického modelu na konci devatenáctého století, založeného na čtení zdánlivě nepodstatných, nepatrných detailů coby symptomů nějaké komplexnější, přímo nepřístupné skutečnosti.
Kniha textů o umění od architekta a fotografa Milana Pitlacha, jednoho z exulantů, kteří po vpádu sovětských vojsk bloudili rozvráceným světem, je jeho posledním odkazem rodné zemi.
