Kniha obsahuje pasáže z knih Józefa Tischnera a rozhovorů s ním ve výběru a uspořádání spisovatele Wojciecha Bonowicze. Úryvky jsou přehlídkou témat, která polský filosof a katolický kněz vnímal jako naléhavá a opakovaně se k nim vracel.
Usmíváme se rádi, že? A při nejrůznějších situacích. Zkrásňuje nás to. Podněty k úsměvům bývají bohaté, pestré, tak jako rozkvetlá letní louka. Její pestrost má cosi podobného s pestrostí tváří usmívajících se lidí, i s pestrostí situací a příběhů, .
Kniha sleduje vývoj západního myšlení od slavného Kiplingova imperiálního "břemene bílého muže" konce 19. století přes totalitní ničivé politické ideologie 20. století po psychologii sebemrskačství a ztráty pudu sebezáchovy počátku století tohoto.
Jedna z mála klasických knih z oblasti sociální filosofie 20. století, v níž autor zkoumá vznik, přeměnu a rozklad měšťanské veřejnosti v souvislostech vývoje moderní společnosti.
Tak jsme tady, Mojžíši!!! je komiksový průvodce zaslíbenou zemí i pro ty největší neznabohy. Volně navazuje na knihu a deskovou stolní hru Už tam budem, Mojžíši?, která vypráví příběh vyvedení Židů z Egypta.
HANNAH ARENDTOVÁ (1906-1975) se ve svém posledním díle, jehož knižní podoba vyšla až z pozůstalosti, věnuje základním, na sebe nepřevoditelným dimenzím lidské mysli či ducha: myšlení, chtění a souzení.
Autorka ukazuje logickou jednotu Teilhardova díla, vykládá podrobně všechny hlavní pojmy jeho teorie a používá jeho dílo jako celek včetně nepublikovaných dopisů, což je ojedinělé i v mezinárodním kontextu teilhardovských studií.
Filosofie 14. až 16. století je často nahlížena jako přechod mezi středověkou a moderní filosofií. Autor zdůrazňuje jak kontinuitu se scholastickou filosofií, tak význam renesančního myšlení pro vznik modernity.
V 15. století vznikl nepříliš známý, nicméně myšlenkově hodnotný "Dopis proti filosofii", sepsaný anonymním židovským autorem, patrně v některém aškenázském filosofickém centru ve střední Evropě.
Publikace v rozsahu třinácti studií se zabývá interdisciplinárním výzkumem recepce antiky v evropské kultuře, s cílem postihnout co nejvíce aspektů recepce antické kultury od nejstarších dob, přes středověkou a renesanční kulturu až po současnost.
Škvíry existence polské filosofky Jolanty Brach-Czainy jednoznačně patří k nejvýznamnějším filosofickým či šíře humanitním polským spisům nejméně za poslední půlstoletí.
Pro každé velké období lidských dějin můžeme najít nějakou zásadní knihu, která charakterizovala a představovala příklad toho nejlepšího, co se v dané době najde. Ve středověku to bude rozhodně Suma teologie Tomáše Akvinského.
Toto Hegelovo obsahově velmi bohaté dílo vešlo do kultury 19. a 20. století zejména skvělými rozbory antropogeneze a intersubjektivity, stejně jako filosofickým výkladem některých klíčových etap lidských dějin.
