První ze dvou svazků, soustřeďujících Seifertovu publicistiku, která se zde vůbec poprvé dočkala knižního vydání. Kniha přináší nové poznání Seifertovy osobnosti básnické i lidské a zároveň je jakýmsi osobitým komentářem k období první republiky.
Kniha, završená zasvěceným doslovem překladatelky Věry Pourové, zahrnuje pět divadelních her, Báječní lidé, Sweeney na stromech, Celkem vzato zítra ráno, Jeskynní lidé a Neodcházej v hněvu, většinou v češtině dosud nepublikovaných.
Dutkova próza je vášnivým příběhem o hranicích mezi lidskou civilizací a divočinou, o hranicích mezi podivnou, nikdy nekončící spletí lidských příběhů a živlem přírody. Autor za tento román obdržel Státní cenu za literaturu.
Macrobiův spis Saturnálie nabízí dobový pohled do prostředí nejvýznamnějšího uskupení "posledních pohanů" na latinské půdě, do Symmachova kruhu, působícího v Římě v poslední třetině 4. století.
Ve svém šestisetstránkovém eseji podává Josef Šafařík zamyšlení nad situací člověka, společnosti a kultury v období, jež prohlásilo Boha za mrtvého, ale je stále poznamenáno smrtí člověka na kříži.
Alice právě slaví třiatřicáté narozeniny a matčino
tradiční, každoročně se opakující přání s upozorněním
na přibývající roky ji vůbec netěší.
Je přece spokojená.
