Lidské armády, vojáci i čarodějové, desetitisíce mužů – všichni vybavení tou nejmodernější a nejničivější technikou, postupují do Pustiny na území, kam lidská noha už stovky let nevstoupila.
Ve městě Královna Mab není nic takové, jak se zdá. Pária, špiónka a agentka Inkvizice: tohle všechno je Alizabeth Bequin – a přitom není. Je to hádanka, dokonce i pro ni samotnou, lapenou mezi inkvizitory Gregorem Eisenhornem a Gideonem Ravenorem...
Sergej Lukjaněnko se vrací do světa románu Kvazi a znovu směle míchá literární žánry, proplétá časové linie a překvapuje své čtenáře novými, nečekanými zvraty.
Po tisících let expanzí a konkvist je lidské Impérium na vrcholu. Císař, který dosáhl svého snu pro lidstvo, předá otěže moci svému vrchnímu veliteli Horovi a zamíří zpátky na Terru.
Poté, co byl velitel Sedmé roty Gardy smrti bitevní kapitán Garro svědkem událostí na Ištvanu III a uvědomil si, do jaké hry byl bez svého vědomí zatažen, zmocní se fregaty Eisenstein a vydá se na Terru varovat Císaře před Horovou zradou.
Všechno začíná jiskrou – dospívající dívky mezi 14 a 15 lety v sobě objevují schopnost vytvářet v těle elektrickou energii a výboji z prstů si vynucovat poslušnost, v horším případě i mučit nebo zabíjet.
Inkvizitor Gregor Eisenhorn, pronásledovaný svými bývalými spojenci jako radikál a nepřítel Impéria, musí dokázat, že je stále loajální Císaři a zároveň vypátrat nebezpečného kacíře o kterém všichni věří, že je mrtvý.
Růže pro Algernon patří k nejinspirativnějším příběhům moderní literatury. Už od roku 1959, kdy se poprvé objevila jako krátká povídka posléze odměněná cenou Hugo, nejvyšším čtenářským oceněním v rámci fantastického žánru.