Tvorba Zbyňka Sekala (1923–1998) se v mnohém vymyká nejen českému, ale i světovému sochařství. Vyrůstá ze středoevropské modernistické tradice a svými východisky se dotýká principů, které jsou příznačné východní vizuální kultuře, především japonské.
Figurína malířské panny naslouchající Allenu Ginsbergovi, hrající si s bratry
Čapky, jako postava obrazu Františka Kupky, společnice Vítězslava Nezvala či
Jiřího Koláře, ale také jako Salome nesoucí hlavu svého tvůrce – samotného
malíře.
Publikace Věci venku se soustřeďuje na dílo Čestmíra Sušky pro veřejný prostor – umění umístěné v exteriéru města či v krajině, které má šanci oslovit i ty, kteří výstavní síně nevyhledávají.
V rušných letech devadesátých se na české výtvarné scéně důrazně přihlásila o slovo nová umělecká generace. V důsledku otevřených hranic měla možnost nejen poznávat, ale také se aktivně zapojovat do dění na mezinárodní scéně.
Dílo Jana Zrzavého ve sbírkách Karáskovy galerie. 18 volných grafických listů Jana Zrzavého 165 x 225mm. Grafiky věnoval Jan zrzavý ve 20. letech minulého století Jiřímu Karáskovy pro jeho sbírku.
Katalog obsahuje tři texty – úvodní text kurátora výstavy Petra Nedomy, a dva obsáhlé eseje, první od historika umění a architektury Christophera Longa z University of Texas v Austinu a další od historika umění Filipa Šenka.
Nová kniha z nakladatelství KANT představuje výběr z aktuálního malířského díla Jiřího Šiguta, v němž se autor vyrovnává se zkušeností digitálního (číselného) přepisu vizuální informace.
Kniha vychází u příležitosti výstavy Josef Achrer – The Quest for Tranquil Space pořádané v American University Museum at the Katzen Arts Center ve Washingtonu, DC, ve dnech 11. 6. – 7. 8. 2022.
