Zubovova kniha představuje osobitý pohled na ruské revoluce, únorovou a říjnovou, v roce 1917. Autor se zde formou přednášek zamýšlí nad příčinami politického a sociálního napětí v carském Rusku na počátku 20. století.
Druhý díl dvousvazkového výboru z rozsáhlé korespondence významného římského státníka, řečníka a filozofa Marka Tullia Cicerona, mj. s Caesarem či M. Antoniem umožňuje poznat atmosféru a poměry římského státu na sklonku republiky (65-43 př. n. l.).
Heslo „Rehabilitovat Marxe!“ neznamenalo jen očistit marxismus od dogmatických nánosů, ale i jej pozvednout na výši doby a prokázat jeho filozofickou převahu. Kniha představuje historickou a kritickou analýzu tohoto myšlenkově bohatéhého projektu.
Druhý díl knihy "Československého sveta v Karpatech" je věnován dějinám všedního dne na Podkarpatské Rusi v období, kdy Podkarpatsko bylo součástí ČSR.
Dodnes se okolo expedice z let 1938/1939 odvíjejí mnohé spekulace. Peter Meier-Hüsing před námi předestírá historii a dohru tohoto podniku a přidává k tomu kritické poznámky o ideologickém pozadí, které vedlo ke vzniku této expedice.
Výpravná obrazová publikace zachycující činnost velkých českých firem, které zaznamenaly největší rozkvět v době od poloviny 19. do poloviny 20. století.
Stalinský režim v období od léta 1937 do listopadu 1938 uvěznil více než milion a půl lidí kvůli údajné „kontrarevoluční“ a „protisovětské“ činnosti a zčásti je hromadně popravil nebo poslal do vyhnanství v nechvalně známých táborech „gulag“.
V nové knize edice Dny, které tvořily české dějiny autor živě a barvitě líčí událost, která je obecně známá především z Vávrova filmu Jan Hus, totiž zatčení a popravu tří mladíků, kteří se „provinili“ vyrušováním při kázání v kostele.
Bitva na Bílé hoře bývá označována jako největší prohra českých dějin, jako národní tragédie nejhoršího dosahu. Málokteré bitvě byl přisuzován tak tragický význam jako této krátké vojenské srážce, která netrvala ani celé dvě hodiny.
Druhá manželka krále Václava IV., pocházející z rodu bavorských Wittelsbachů, je hlavní
postavou nové knihy historičky Boženy Kopičkové. Ta po Elišce Přemyslovně vřazuje do edice
Velké postavy českých dějin už druhou z českých královen středověku.
Historická práce profesora Bostonské univerzity se zabývá kořeny a směry Benešovy zahraniční politiky od konce první světové války až do mnichovské dohody v roce 1938.
