Díky autorovým srozumitelným komentářům se nám v této knize vyjevuje Apolloniova pravda a láska v plné kráse. Toto světlo svítí tak jasně, že s nezmenšenou silou proniká do současnosti.
V tomto prvním pojednání o stvoření Akvinský se snaží vysvětlit terminologii a představit některé základní principy, které používá v následujících pojednáních Sumy.
Tradiční evropská filosofie, tzv. metafysika, vychází ze zdánlivě samozřejmého přesvědčení, že to vprostřed čeho člověk stojí a s čím se setkává, tzv. svět, je povahy celku vznikajících a zanikajících „věcí“, či „entit“.
Ilustrovaná publikace pro děti vypráví příběh o tom, jak sv. František z Asissi postavil úplně první betlém na světě a jak se tato událost stala součástí oslav vánočních svátků.
Kniha je souborem přednášek k filosofické etice. Výklad uvádí do dějin filosofické etiky a současně do její věcné problematiky. Čtenář má tedy možnost se seznámit jak s myšlenkami hlavních představitelů této filosofické disciplíny.
Kolektivní monografie autorů z Filozofické fakulty UK pojednává o Wagnerově nechvalně proslulém spisu Židovství v hudbě a obecněji o sociálně-politických aspektech provozování Wagnerových oper.
Raimond Gaita je australsko britský filosof a spisovatel, českému čtenáři doposud známý jen z ojedinělých překladů dílčích textů. Jeho kniha Sdílené lidství. Text čtivým způsobem širší veřejnosti zprostředkovává filosofická témata dobra a zla.
Kniha „Strážkyně paměti“ přináší nové poznání o vývoji a osídlení Země již od prvních obřích kosmicko-zemských lidských ras, jež lze považovat i za prapředky Slovanů.
Kniha obsahuje pasáže z knih Józefa Tischnera a rozhovorů s ním ve výběru a uspořádání spisovatele Wojciecha Bonowicze. Úryvky jsou přehlídkou témat, která polský filosof a katolický kněz vnímal jako naléhavá a opakovaně se k nim vracel.
Vizuálně i obsahově poutavá kniha přináší nový český překlad traktátu Tomáše Akvinského, doplněný latinským originálem i nejstarším českým překladem od Votky a Vojáčka z roku 1887.
Terapeut, lektor a karmelitán od Pražského Jezulátka. Rozhovor s knězem a psychoterapeutem Petrem Glogarem, organizátorem manželských setkání a vedoucí skupin mužské spirituality, kde se inspiroval prací amerického františkána Richarda Rohra.
Usmíváme se rádi, že? A při nejrůznějších situacích. Zkrásňuje nás to. Podněty k úsměvům bývají bohaté, pestré, tak jako rozkvetlá letní louka. Její pestrost má cosi podobného s pestrostí tváří usmívajících se lidí, i s pestrostí situací a příběhů, .
Kniha je pokus o znázornění hlavních principů nové politické filosofie odpovídající parametrům antropocénu, tj. epoše, kdy negativní vliv člověka na přírodu dosáhl stupně, který převyšuje vliv geologických sil.
"Modlitba musí reagovat na realitu
– na to, co opravdu je. Duchovní život
západní křesťanské církve nejvíce podrylo
odloučení teologie od spirituality, nauky
od praxe."
Veles mezi slovanskými bohy vyniká svojí záhadností a kolem jeho funkcí panují nejasnosti, které se pokoušeli osvětlit již mnozí badatelé. Byl Veles bohem stád a plodnosti? Nebo spíše temným pánem podsvětní říše?